Článek
„Za klíčovou prioritu považuji dokončení výstavby těžké brigády a zahájení modernizace střední brigády. Nejde přitom jen o pořízení nové techniky, ale také o přípravu jednotek tak, aby byly plně v souladu s požadavky Aliance,“ řekl Hlaváč poslancům.
U těžké brigády zmínil zejména pořízení hlavních bojových tanků, bojových vozidel pěchoty a dělostřeleckých systémů. V případě střední brigády chce připravit projekt kolových bojových vozidel pěchoty. Zdůraznil zároveň, že armádě nebude stačit pouze nová technika. Potřebuje také dostatek vojáků, kteří budou v těchto jednotkách sloužit.
Další prioritou má být výrazné posílení protivzdušné obrany. Hlaváč zdůraznil, že ji nelze účinně budovat pouze na úrovni jednotlivých států. Musí být propojená se systémy spojenců v NATO a Evropské unii, aby země dokázaly na případné hrozby reagovat společně.
„Mým cílem bude zahájit budování účinného systému, který dokáže hrozby včas odhalit a rychle na ně reagovat,“ uvedl. Systém má podle něj fungovat jako součást kolektivní obrany, ale zároveň účinně chránit území Česka.
Za důležitý úkol označil přípravu na zavedení stíhaček F-35 a vybudování potřebné infrastruktury. V souvislosti s protivzdušnou obranou mluvil také o zavedení izraelského protiletadlového systému SPYDER a jeho novější verze SPYDER All-in-One. Priorita by také mělo být budování detekční sítě a systému ochrany proti dronům.
Podle Hlaváče je současně nezbytné připravit Česko na roli tranzitní země při případném přesunu spojeneckých vojsk k východní hranici NATO. Armáda má mít dostatečné kapacity, aby dokázala rychle a efektivně reagovat na alianční požadavky, jako je například ubytování vojáků nebo jejich přesun. „Tuto oblast vnímám jako klíčovou i ve vztahu k budování odolnosti země,“ dodal.
Budu respektovat politická rozhodnutí
Ministr obrany Jaromír Zůna před poslanci vyzdvihl Hlaváčovy dlouholeté zkušenosti z armády i ze zahraničí. Připomněl, že v armádě slouží od roku 1983, absolvoval studium ve Velké Británii a Spojených státech, velel 4. brigádě rychlého nasazení a od roku 2018 působí ve vedení generálního štábu.
„Ve své dosavadní službě prokázal schopnost řídit rozsáhlé organizační celky a spolupracovat s domácími i zahraničními partnery,“ uvedl Zůna. Připomněl také Hlaváčovo působení ve velitelských funkcích při zahraničních operacích NATO.
Hlaváč následně uvedl, že bude respektovat politická rozhodnutí a s ministrem obrany chce spolupracovat bez veřejných sporů.
„S panem ministrem se známe dlouho. Problémy nehodlám řešit veřejně, myslím si, že vždy najdeme nějaké řešení. Pokud padne nějaké politické rozhodnutí, budu ho respektovat,“ řekl.
Na řadě je prezident
Všichni členové výboru pro obranu hlasovali pro schválení bodu o projednání tohoto návrhu. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na výboru řekl, že vláda navrhuje prezidentovi jmenovat nového šéfa armády od 1. července.
To by měla být už jen formální záležitost. Prezident Petr Pavel totiž minulé pondělí uvedl, že je připraven jmenovat Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. A že jej považuje za dobrého kandidáta.
Hlaváč v současné době působí na pozici prvního zástupce náčelníka generálního štábu, kde je od srpna 2023.
Vláda návrh na nového náčelníka generálního štábu schválila minulý týden. Zůna poté řekl, že jako jediný hlasoval proti Hlaváčovi, jelikož si vzhledem ke svým armádním zkušenostem umí na pozici představit jiného kandidáta. Podle informací Novinek Hlaváč nebyl mezi čtyřmi kandidáty, které ministr premiérovi původně předložil.
