Článek
„My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na otázku Novinek, jak se postaví k českému závazku zvyšovat výdaje na obranu.
Konkrétní plán, jak se bude za současné vlády vyvíjet objem prostředků vynaložených na obranu, nepředstavil ani ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD): „V programovém prohlášení se uvádí, že obrana bude financována podle aktuálních potřeb státu. A tímto směrem postupujeme.“
Předseda Sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura po pondělním jednání koaliční rady řekl, že vláda výdaje nad dvě procenta zvyšovat nebude. A podle informací Novinek je odhodlaný se ministerstva obrany raději vzdát, než aby se přidávalo na „zbrojení“.
Desítky miliard mimo rozpočet obrany
Letošní obranné výdaje dosáhnou podle aktuálního návrhu rozpočtu zhruba 185 miliard korun. To odpovídá zhruba 2,1 procenta HDP.
Oproti plánům předchozí vlády Petra Fialy (ODS) je suma nižší o 21 miliard korun. Původní návrh Fialovy vlády přitom odpovídal 2,35 procenta HDP a vycházel z plánu, podle kterého měly obranné výdaje do roku 2030 postupně vzrůst na tři procenta HDP.
Snížení se podle Zůny dotkne dosud nevyhlášených projektů, které se odsouvají. Stávající modernizace má pokračovat.
Zmiňovaných 185 miliard navíc není plánovaných jen pro resort obrany. Jeho rozpočet má být jen 156 miliard a zbylých 29 miliard je zahrnutých v rozpočtech jiných ministerstev. O které resorty jde a na co konkrétně by měly tyto další výdaje směřovat, ministerstvo obrany na dotaz Novinek nesdělilo.
Nesplnili by ani dvě procenta
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) zůstalo 20 miliard výdajů označených jako obranných v rozpočtu ministerstva dopravy. NRR takový postup kritizovala už u návrhu rozpočtu podaného předchozí vládou.
„Bez zahrnutí těchto výdajů do obranných by současná vláda nenaplnila literu zákona o financování obrany, který ukládá držet obranné výdaje alespoň na úrovni dvou procent HDP,“ sdělila rada na síti X.