Článek
Současná praxe ochrany slovenského nebe začala po rozhodnutí Bratislavy vyřadit své starší stíhačky MiG‑29 v létě 2022. Slovensko tehdy požádalo své spojence v NATO o pomoc s air policing – tedy hlídkováním a obranou vzdušného prostoru – a od září 2022 začaly české Gripeny plnit tuto službu jako součást aliančního systému.
Důvodem pro potřebu takovéto pomoci je zpoždění a nedostatečná kapacita nově pořizovaných amerických stíhaček F‑16, které Slovensko objednalo již dříve. I když první letadla dorazila do slovenských vzdušných sil v roce 2023, jejich počet zatím nestačí na plné pokrytí ochrany vlastního vzdušného prostoru.
Česká republika proto pravidelně prodlužuje své nasazení s cílem zajistit bezpečnost slovenského nebe až do doby, kdy Bratislava získá plnou operační schopnost, tedy kdy obdrží všechny stroje F-16.
Nyní ministři obrany obou zemí podepsali další deklaraci, která potvrzuje pokračování této mise i v roce 2026. Česká strana poskytne stíhací letouny a piloty připravené reagovat na možné narušení vzdušného prostoru, zatímco Slovensko zajišťuje logistickou a technickou podporu jako hostitelský stát.
Dokument také počítá s tím, že v budoucnu Slovensko pomůže při ochraně českého vzdušného prostoru, pokud to bude potřeba, nicméně Česko má objednané stíhačky F-35 a než přiletí, ochranu zajistí právě gripeny, které nyní i v dalším roce využije i Slovensko.
