Článek
„Česko si do svých dvou procent obranných výdajů nacpalo věci, které s obranou nesouvisí. Společně s Albánií jsme dopadli nejhůře z celé Aliance,“ komentoval pro Novinky závěry dubnového jednání NATO zdroj, který si vzhledem ke svému postavení v bezpečnostní komunitě nepřál být jmenován.
Mezi spornými položkami z předchozích let měly být například některé dopravní stavby nebo kompletní rozpočet Státní správy hmotných rezerv či Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Podle údajů, které v dubnu zveřejnil premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X, Česko za rok 2024 vykázalo obranné výdaje ve výši 2,07 procenta HDP. NATO ale uznalo jen 1,97 procenta. V roce 2025 byl rozdíl ještě větší. Tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) předložila výdaje odpovídající 2,01 procenta HDP, Aliance však podle Babiše uznala pouze 1,85 procenta. Pro rok 2026 má uznatelná hodnota podle předpokladů klesnout až k 1,78 procenta HDP. V českých výdajích na obranu tak letos chybí zhruba kolem 20 miliard.
Tato čísla mají vycházet z vyhodnocení cyklu obranného plánování, které špičky NATO provádějí vždy po čtyřech letech. Dokument je utajovaný, veřejnost k němu nemá přístup. Přesto některé údaje mohou státy veřejnosti poskytnout.
Zůna tvrdí, že propady způsobilo nové rozdělení výdajů po loňském summitu NATO v Haagu. Tam se Aliance dohodla, že členské státy mají postupně navyšovat své obranné výdaje tak, aby nejpozději v roce 2035 dosáhly 5 procent HDP. Z toho 3,5 procenta HDP má jít přímo na obranu a dalších 1,5 procenta na širší infrastrukturní a související výdaje.
Právě položky spadající do druhé skupiny výdajů Aliance podle ministra Zůny nově důsledně odděluje od klasických obranných výdajů. A po jejich odečtení tak české plánované výdaje za rok 2026 klesly z deklarovaných 2,06 procenta na 1,78 procenta HDP.
Ministr obrany postup současné vlády obhajuje, podle něj NATO nesleduje jen samotná procenta HDP. Důležité prý je, zda peníze skutečně vedou k budování vojenských schopností, které Česko Alianci slíbilo.
„NATO nehodnotí ta procenta. Dívá se přes ta procenta, jestli jsou finanční prostředky dostatečné, aby byly vybudovány vojenské schopnosti,“ tvrdil pro Novinky Zůna.
Deníku N pak sdělil, že usnesení z Haagu považuje jen za politickou deklaraci: „Je to politický papír. Co je podstatné, je metodika obranného plánování Aliance.“
Podle Jakuba Landovského, někdejšího velvyslance ČR při NATO, který se stal nově vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci, ale není dvouprocentní cíl možné zlehčovat.
„Tvrdit, že to číslo je něco, čemu nemáme věnovat pozornost, není rozumné, protože plnění cílů obranného plánování je závislé na penězích. Peníze sice všechno neřeší, ale na všechno jsou potřeba,“ uvedl Landovský pro Novinky.