Hlavní obsah
První dobrovolnice dostává oxfordskou experimentální vakcínu proti novému typu koronaviru. Foto: BBC, Profimedia.cz

Vakcínu budeme mít do konce roku, máme náskok z dřívějška, hlásí Oxford

Vědci z Oxfordské univerzity oznámili, že vakcína proti koronaviru SARS-CoV-2 by mohla být připravena již do konce letošního roku. Podle stanice NBC News se Britům podařilo urychlit časový harmonogram přípravy přípravku, jelikož vakcínu proti koronavirům chystají už desetiletí a nyní byla jen upravena pro zastavení nemoci covid-19. Lék ChAdOx1 nCoV-19 otestovali na šesti primátech, kteří se po vystavení virové zátěži nenakazili.

První dobrovolnice dostává oxfordskou experimentální vakcínu proti novému typu koronaviru. Foto: BBC, Profimedia.cz
Vakcínu budeme mít do konce roku, máme náskok z dřívějška, hlásí Oxford

Vakcína ChAdOx1 nCoV-19 britské Oxfordské univerzity s vektorem v podobě šimpanzího adenoviru již navíc v klinických studiích pokročila dále a aktuálně se testuje na lidských pacientech. V polovině dubna vědecký tým podle listu The Daily Telegraph prohlásil, že by na podzim mohl mít alespoň výsledky o účinnosti vakcíny. A nyní už věří, že by do konce roku mohli mít vakcínu kompletně hotovou.

První testy vyvíjené vakcíny proti koronaviru na lidech započaly v Británii minulý týden. Na oxfordské fakultě zdravotních studií a výzkumu běží pět programů vývoje vakcín. Do testování na lidech vstoupila vakcína vyvíjená společně Oxfordskou očkovací skupinou a Jennerovým institutem, dceřinou firmou univerzity.

V první fázi se vakcína testovala na skupině 510 zdravých dobrovolníků, kdy se zjišťovalo, zda nemá vedlejší účinky. Ředitel oxfordského Jennerova institutu Adrian Hill řekl tehdy k dalším plánům s vakcínou: „Jakmile budeme mít testy potvrzující účinnost, je naším cílem mít do září milion dávek. Pak budeme postupovat ještě rychleji, protože je jasné, že svět bude potřebovat nejlépe do konce roku stovky milionů dávek, aby pandemie skončila.“

První dobrovolnice dostává oxfordskou experimentální vakcínu proti novému typu koronaviru.

Foto: BBC, Profimedia.cz

Podle aktuálních informací to vypadá nadějně. V celosvětovém závodě ve vývoji očkovací vakcíny proti covidu-19 podle deníku The New York Times tato britská laboratoř sprintuje možná nejrychleji.

Potvrdit, zda to je nejen bezpečné, ale i účinné

Většina ostatních týmů musela začít s malými klinickými zkouškami několika stovek účastníků, aby prokázala bezpečnost. Vědci z Jennerova univerzitního institutu však měli na očkovací látce náskok. V předchozích pokusech se ukázalo, že podobná očkování - včetně jednoho loni proti dřívějšímu koronaviru - byla pro člověka nezávadná.

To jim umožnilo pokročit vpřed a naplánovat testy své nové vakcíny do konce příštího měsíce, do kterých se zapojí více než 6000 lidí. Britští vědci doufají, že se ukáže nejen to, že je to bezpečné, ale že to také funguje.

Testy na zvířatech v USA

Během příprav na hromadné klinické zkoušky experti z Jennerova ústavu při Oxfordské univerzitě tedy ověřili, že jejich vakcína je účinná u kočkodanovitých primátů, konkrétně u druhu makak rhesus.

Tyto testy oxfordské vakcíny se provedly ve Spojených státech, a to v laboratořích Rocky Mountain Laboratory amerického Národního institutu zdraví v Montaně, kde minulý měsíc naočkovali šest těchto makaků.

Makak rhesus

Foto: Profimedia.cz

„Zvířata byla poté vystavena značné virové náloži, nicméně zatímco ostatní makakové, kterým se vakcína nepodala, onemocněli, tak všech těchto šest zůstalo zdravých i po 28 dnech,” cituje The New York Times výzkumníka Vincenta Munstera, který měl testy na starosti. Vědci výsledek ještě dále analyzují.

Imunita u primátů, byť sebevíc podobných lidem, samozřejmě není zárukou toho, že nám vakcína poskytne stejnou úroveň ochrany, ale jde o důležitý mezikrok. Čínská společnost SinoVac, která nedávno zahájila klinické hodnocení se 144 účastníky, také uvedla, že její vakcína měla u makaků rhesus pozitivní účinek. Už na podzim by rádi očkovali i Švýcaři, jenže ti zatím nedělají tak rozsáhlé klinické testy.

Britové každopádně nyní rozjíždějí nejrozsáhlejší klinické studie na lidech. Jejich vakcína navíc využívá metodu, kdy se část genomu viru definující protein, jímž se napojuje na buňku, vnese pomocí genetického inženýrství do jiného virového nosiče, jímž je adenovirus.

„Vakcíny jsou dobré pro pandemie. A pandemie jsou dobré pro vakcíny,” glosoval to na závěr Hill. Proces jejich vývoje totiž může být výrazně urychlen.


yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků