Hlavní obsah

Rodiče si vymýšlejí, aby dostali děti do klokánků

Právo, Stáňa Seďová

V Česku se zatím neobjevil v souvislosti s koronavirem jediný případ, kdy by musely být děti kvůli onemocnění jejich rodičů svěřeny do péče klokánků nebo koaly, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nouzový stav nařízený kvůli pandemii se rodin přesto dotkl. Rodiče, kteří situaci s dětmi doma nezvládají, to zkouší nyní vyřešit tak, že si vymyslí dramatickou sociální situaci a žádají o umístění svých dětí v klokánku.

Foto: Markéta Pudilová, Právo

Centrum pro týrané děti Klokánek. Ilustrační foto

Článek

Patnáct klokánků v Česku má kapacitu 322 dětí, jsou už na hranici svých možností a každé dítě navíc, které tam být nemusí, je pro ně velkou zátěží.

„Rodiče nás v tuto dobu velmi často sami kontaktují, aby k nám umístili dítě na dohodu. To je na tři měsíce, které se mohou prodloužit o další tři měsíce. Nyní jim už ale odpovídám, že musí kontaktovat konkrétní sociální pracovnici, dám jim i číslo, ať se domluví s ní. Prošetří situaci a stává se, že zjistí, že rodiče simulují a není důvod ke svěření,“ řekla Právu předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hanka Kupková s tím, že nejsou tábor.

Volala mi matka, která zněla opravdu zoufale, ale pak přiznala, že má dětí prostě plné zuby
Hanka Kupková, předsedkyně FOD

„Volala mi jednou večer matka, která zněla opravdu zoufale. Že musí odjet za sestrou na Slovensko. Řekla jsem jí, že to stejně není možné. A ona, že takhle to dál s dětmi nejde. Pak přiznala, že jich má prostě plné zuby. Ale bála jsem se, aby to zase nebylo moc a neohrozila je. Takže to sociální pracovnice prošetřila a zjistila, že má plné zuby i manžela, takže se kdyžtak má kdo postarat,“ popsala jeden takový případ Kupková.

Tiché násilí vygraduje

Pandemie má na ohrožené děti zcela jiný dopad. „Pozitivní, v tom drsném slova smyslu, je, že se daří více odhalovat domácí násilí, které bylo jinak tutláno. Jak jsou děti zavřené doma s rodiči, tak toto tiché násilí vygraduje, takovým dětem se dá dříve pomoci. Sociální pracovnice fungují výborně, snad ještě lépe než v běžném režimu. Mají sice home office, ale jakmile mají podezření, vyjedou na místo a hned situaci vyřeší. Navíc, jak jde nyní vše elektronicky, je to výrazně rychlejší,“ chválí Kupková.

Žena rodila s rouškou, on nesměl na sál, vylíčil otec. Nově se pravidla mění

Koronavirus

„Odhalili tak případ matky, která nechávala doma samotného chlapce, jenž byl na psychiatrické léčbě a musel brát troje léky. Při kontrole nebyla žena schopná ani říct, kde má svou malou dcerku. Pak si vzpomněla, že je prý u nějakého Pavla. Jak se dál jmenoval, nevěděla. Sociální pracovníci okamžitě věc vyřešili a dětem pomohli,“ uvedla jiný případ.

Z tet superženy

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči (ZDVOP) poslední měsíc praskají ve švech a z tet se stávají superženy.

„Naše tety jsou nyní maximálně přetížené. Dělají učitelku čtyřem dětem, dvě z nich mají třeba nějakou psychologickou poruchu, další už je středoškolák. Ale musím říct, že celou situaci naše děti zvládají skvěle. Jakmile vyjdou z bytu, nasazují roušky. Smějí jen na zahradu, ale překvapivě i puberťáci to chápou a dodržují. Ví, že je to smrtelná nemoc a tou rouškou chrání ostatní,“ říká hrdě Hanka Kupková.

Strach z nákazy však stále visí ve vzduchu. „Jiný problém je, že musíme přijímat děti z ulice. U těch nevíte. A my nemáme karanténní oddělení, pochopitelně. Takže pak v celém bytě, kde je rodina, musí nosit roušku všichni. I když by stačilo, aby ji nosilo jen to nově příchozí dítě, těžko by to chápalo, takže jsme to vyřešili takto,“ vysvětluje Kupková.

Vedení výuky na dálku se mezi učiteli značně liší, tvrdí průzkum

Koronavirus

Podle ní skvěle reagoval pražský magistrát, který vyčlenil jeden objekt s kapacitou pro osm dětí, u kterých by bylo důvodné podezření na nákazu.

Bez příznaků by takové děti nemocnice nepřijaly a v klokáncích by ohrozily všechny ostatní. Ochranné prostředky fond nakoupil a postupně je začaly zásobovat i zodpovědné kraje. Až na Středočeský kraj, kde žádají o trpělivost.

Schází peníze

„Dosud se v našich zařízeních díky bohu neobjevil žádný případ. Měli jsme jen dvě podezření. Takže celý byt byl v karanténě,“ řekla Kupková. „Samozřejmě se strašně koronaviru bojíme, nemohli jsme ani omezit návštěvy. Řešíme to tak, že rodiče pustíme jen na zahradu a hlídáme, aby si nesundali roušku. Nebo kontakty probíhají telefonicky a přes Skype,“ uvedla.

„Žádné dítě jsme nepřijímali z důvodu hospitalizace rodiče kvůli onemocnění covid-19.

Vědci zkoumají, jak rodiče zvládají výuku dětí doma. Připravili pro ně dotazník

Věda a školy

Přijímáme stejný počet dětí. Jen za poslední měsíc jich byly desítky. Ale to jsou následky toho, že rodiny nemají kde bydlet nebo se rodiče nestarají, jak mají,“ vysvětlila Kupková.

Nad fondem však stále visí hrozba krachu.

„Čekáme, jak zareaguje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ocitli jsme se v obrovských finančních problémech. Už nyní plánujeme prodej dalších nemovitostí. Máme dluh pět milionu korun, v tom hraje velkou roli nedofinancování od MPSV za pět měsíců z minulého roku. Ale ještě v lednu se projednával nový zákon, že u ZDVOPů, tedy klokánků a koal, sníží kapacitu z 28 na 20 dětí. Přitom třeba v Praze je v průměru 25 dětí v klokánku,“ popsala situaci předsedkyně fondu.

SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky

Koronavirus

„Ale až začnou přijímat i dětské domovy a jiná zařízení, obávám se, že nás zase zkrouhnou. A po těchto výdajích už to nemusíme ustát,“ dodala pro Právo Kupková.

Reklama

Výběr článků

Načítám