Článek
Některé VŠ by se pro ruské a běloruské studenty zřejmě mohly uzavřít ze strategických bezpečnostních důvodů státu. Jednat by se mohlo např. o obory IT. Zástupci rektorů to řekli na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) v Technologickém centru UMPRUM v Praze.
Jak to bude u lidí, kteří už víza mají?
Podle předsedy ČKR a rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše je jasné, že kvůli sankcím proti režimům v Rusku a Bělorusku kvůli válce na Ukrajině noví uchazeči z těchto zemí v ČR nedostanou víza.
MŠMT: Při integraci Ukrajinců může být problém se zajištěním učitelů češtiny
„Není ale zřejmé, jak to bude u lidí, kteří už víza mají a potřebují je prodloužit,” připomněl Bareš.
Někteří se jasně distancují od režimu ruského prezidenta Putina a zřejmě by nebylo správné na ně uplatňovat stejné principy sankcí jako na jeho příznivce.
Vysoké školy podle něj tedy chtějí od ministerstva školství vědět, jak k takovým uchazečům o studium přistupovat.
Ruští studenti Masarykovy univerzity odsoudili útok na Ukrajinu. Projevili statečnost, chválí rektor
Upozornil, že někteří se jasně distancují od režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a zřejmě by nebylo správné na ně uplatňovat stejné principy sankcí jako na Putinovy příznivce.
Na mysli nepochybně měl i ruské a běloruské studenty své školy, kteří koncem března odsoudili ve společném videu ruský útok na Ukrajinu.
Stop u bezpečnostních a IT oborů?
Na druhou stranu je podle Bareše nutné si uvědomit, že Rusové a Bělorusové kvůli sankcím nebudou moct některé obory studovat. „Typicky může jít o bezpečnost nebo IT,” uvedl.
„My bychom ale chtěli znát všechny obory, které jsou z hlediska státu považovány za strategické,” doplnil rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja.
Univerzita chce učit uprchlíky češtinu také na procházce
Podle rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimíra Sedlaříka stát už dříve podobně omezil některé obory třeba pro občany Libye nebo Íránu.
Projekt Otevřené ukrajinské univerzity
Rektoři také přivítali projekt Otevřené ukrajinské univerzity, do kterého se zapojují i VŠ z jiných evropských zemí. Projekt by měl pomoct vysokým školám na Ukrajině s udržením výuky v době války po napadení Ruskem.
Podle Bareše je nyní ve fázi vývoje a jeho fungování není snadné zorganizovat. Např. online výuce podle něj brání ostřelování, které ji přerušuje. Spíš se tak jedná o možnosti nabídky předtočených videí, která by se mohla opatřit titulky v ukrajinštině.
Nabídka stipendií pro ukrajinské vysokoškoláky bude na webu Study in the Czech Republic
O možnostech podpory ukrajinských vysokých škol ze strany univerzit v ČR jednali rektoři už v březnu se zástupci Ukrajinské konference rektorů. Předsednictvo ČKR pak přijalo usnesení, že vysoké školy se ve vztahu k Ukrajině musí zapojit i do řešení různých problémů. Jejich seznam se v současnosti upravuje podle toho, jak se vyvíjí situace.
Jak řešit válečný stres a jak se „neodpojit“. Čeští psychologové školí mladé kolegy na Ukrajině
Univerzitní prostředí podle Bareše nejprve pomáhalo třeba se zajišťováním ubytování pro uprchlíky či s tlumočením, nyní se zaměřují více i na nabídky studia a pracovních pozic nebo pomoc se vzděláváním.
„Jde o pomoc se vzděláváním nejen na vysokých školách, ale i třeba na základních. Naši studenti a studentky z pedagogických fakult pomáhají například s integrací ukrajinských dětí,” uzavřel.