Nemocnice naplno spíš až na podzim

Návrat do plného režimu by si ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek představoval do konce června. Podle ředitele pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka se ale k běžnému počtu zákroků nemocnice vrátí možná až po letních dovolených. Řekli to v neděli v ČT.

„Náběh bude pozvolný, mojí ambicí by bylo, abychom na konci června jeli v plném provozu. Pokud se nestane něco z epidemiologického pohledu,“ řekl Kabátek. Šéf největší české zdravotní pojišťovny toto přání vyslovil i s ohledem na to, že po dobu epidemie, „nehledě na produkci, zachovali platby provozovatelům zdravotní péče“.

V souvislosti s tím ale Ludvík poukázal na to, že zdravotnictví je vždy silné v prvním pololetí roku, ve druhém je to slabší kvůli letním dovoleným, kdy se lidem chce méně nastupovat do nemocnic, personál čerpá dovolenou a počet úkonů klesá. Dohánět se to tedy bude zřejmě až v září či říjnu.

Kabátek v souvislosti s epidemií a ekonomickými zákazy neočekává tento rok „zásadní finanční problémy“. Podle prognóz by VZP letos měla skončit ve ztrátě 22,3 miliardy korun, to však pojišťovna zvládne pokrýt z rezerv z minulých let.

Ztráta by však byla mnohem vyšší, nebýt schvalovaného zvýšení plateb za státní pojištěnce o 500 korun měsíčně. Letos to státní rozpočet bude stát skoro 21 miliard korun, v příštím roce zhruba 50 miliard.

„VZP disponovala rezervou 24 miliard, kdyby nedošlo k navýšení plateb za státní pojištěnce, tak bychom se na konci roku dostali do problémů. Zároveň nám navýšení pro příští rok dává naději, že systém zůstane stabilní a nebude se omezovat rozsah péče pro klienty,“ uvedl Kabátek.

Ke kontrolovanému návratu do běžného života nabádá také ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, protože Česko epidemii zvládlo.

„Vše je velmi pozitivní. Infekce jde stále dolů. Každý jednotlivý den, který měříme, ukazuje na to, že nejenže nedochází k nekontrolovatelnému šíření, ale že dokonce šíření zastavujeme,“ řekl Dušek s tím, že v současnosti je reprodukční číslo pod hodnotou 0,7. Tedy jeden nakažený může infikovat méně než jednoho dalšího člověka.

Upozornil ale na možnost nové vlny onemocnění či nový import ze zahraničí. „Může se stát, že ta infekce tu znovu vzplane. Už jsme ale velmi dobře připraveni a ona nevzplane celorepublikově, ale lokálně,“ uvedl Dušek s tím, že Česko by ale na všechny výzvy mělo být už připraveno.

A to i díky nově vybudovanému informačnímu systému, který je schopen i v dobách „míru“ neprodleně reagovat na jakékoliv změny, a to i lokálně. Spadá pod něj například nově spuštěný dispečink intenzivní péče, který monitoruje kapacity intenzívní péče. Ta má ještě velké rezervy, pokud jde například o plicní ventilátory a JIP.

Na případnou podzimní vlnu upozornil i Ludvík s tím, že by už ale nebylo potřeba „vypnout celou republiku“. Tehdy by se už podle něj bylo potřeba cíleně zaměřit a chránit pouze ty nejzranitelnější skupiny, které jsou hlavně v LDN či jiných pobytových zařízeních sociálních služeb. Právě tyto instituce se totiž starají většinou o osoby s chronickými onemocněními a nákaza koronavirem pro ně může mít fatální následky. Proto by se třeba podle něj ke vchodům do zařízení měly nainstalovat termokamery a ústavy by se měly preventivně zaplavit ochrannými pomůckami. Zbytek Česka by měl v případě druhé vlny podle Ludvíka fungovat.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru pro Novinky řekl, že ani odborníci se neshodují, zdali na podzim a v zimě nebude nová vlna, nebo jestli to bude sezonní záležitost jako u chřipky.

„Je před námi mnoho neznámých, ale objektivní fakt je, že si nemůžeme dovolit držet Českou republiku jako vězení a opatření držet měsíce. Je nutné vybalancovat zdravotní aspekt a fungování běžného života,“ dodal.