Článek
Muslimská země na Středním východě představuje bránu mezi Evropou a Asií. Jako moderní světský stát byla země ustanovena ve 20. letech nacionalistickým lídrem Kemalem Atatürkem. Poslední dobou se Turecko snaží o kroky vedoucí k posílení demokracie a tržní ekonomiky, které jsou podmínkou pro vstup do EU. Dlouhodobě má problémy s kurdskou menšinou.
Strategická poloha na pomezí Evropy a Asie dělá z Turecka klíčový stát regionu Malé Asie, kterému náleží převážná kontrola nad vodami Černého moře. Ačkoli jen minimální část této muslimské země zasahuje na evropský kontinent, snaží se Turecko o vstup do Evropské unie.
V roce 1999 se stalo kandidátskou zemí a začalo pracovat na reformách zejména v oblasti ekonomiky a lidských práv. Byl zrušen trest smrti, zvýšena opatření proti mučení a zrenovován trestní zákoník. Rovněž byly zavedeny reformy v oblasti práv žen a v kurdské otázce. Aktivisté za lidská práva si však nadále stěžují, že tamní reformy nejdou příliš daleko, a obviňují vládu z absence závazku k úplné emancipaci obyvatel, navíc z toho, že tak činí pouze pod nátlakem EU.
Po intenzivním vyjednávání byly v říjnu 2005 spuštěny přístupové rozhovory o členství Turecka v EU. Už tehdy se očekávalo, že potrvají cca deset let. Řada evropských zemí má stále výhrady k tureckému členství. Například Německo se společně s Francií dožadovalo uznání pouze privilegovaného vztahu EU s Tureckem místo jeho rovnocenného uznání jako členské země. Turecko dosud není členem EU.
Hora Nemrut na seznamu památek UNESCO
