Článek
Americké ministerstvo zahraničí nedávno v Kongresu informovalo, že hodnota vojenského materiálu deponovaného v Turecku je zhruba 283 milionů dolarů (5,92 miliardy korun). Součástí tohoto balíku je 70 balistických střel ATACMS, 12 samohybných salvových raketometů M270, více než 2000 kusů kazetové munice a 47 000 dělostřeleckých nábojů.
Prodej Ukrajině je považován za povolený, pokud se Senát a Sněmovna reprezentantů během 30 dnů nevysloví proti.
Turecko se hodlá zbavit starších typů vojenské techniky a její prodej by tak mohl Ukrajině pomoci při obraně před ruskými invazními vojsky.
Marija Zacharovová nicméně v sobotu řekla, že taková dodávka by „vážně poškodila naše (ruské) vztahy s Washingtonem a s Ankarou“.
Opatrnost je na místě
Turecko se v rusko-ukrajinském konfliktu oficiálně nestaví na žádnou stranu. Šéf turecké diplomacie Hakan Fidan při červnové návštěvě Moskvy uvedl, že Turecko bude pokračovat ve snaze o zprostředkování jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi a zopakoval, že Ankara je připravena uspořádat další rozhovory s cílem ukončit boje na Ukrajině.
Faktem ale zůstává, že ve vztazích s Ruskem musí Turecko našlapovat po špičkách. Případný prodej zbraní a vojenských zařízení Ukrajině by totiž mohl negativně ovlivnit tureckou energetickou a ekonomickou stabilitu.
Pokud jde o energetiku, Turecko kryje velkou část své domácí spotřeby dovozem ruského plynu (přes plynovod TurkStream), navíc ruský koncern Rosatom staví a financuje první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu, což zemi dlouhodobě váže na ruské technologie.
Ankara se nepřipojila k západním sankcím proti Rusku, kde nyní výhodně nakupuje mnoho zboží i surovin. A dále – ruští turisté tvoří jednu z nejpočetnějších a nejsolventnějších skupin navštěvujících turecká letoviska, což pro Ankaru představuje zásadní zdroj deviz.
