Článek
Soud stranický sněm zrušil kvůli údajným nesrovnalostem, které agentury blíže nespecifikovaly. Zvrátil tak loňské rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého sjezd žádné pochybnosti či nesrovnalosti nedoprovázely.
Předseda strany Özel svolal vedení do hlavního sídla CHP v Ankaře, před kterým se shromáždily davy příznivců. Ve videu zveřejněném na síti X jim Özel slíbil, že se nikdy nevzdá. Později podle agentury Reuters oznámil, že se jeho strana bude bránit a že již podala odvolání k nejvyššímu odvolacímu soudu. Verdikt označil za „puč proti lidu“. Vyjádřil rovněž naději, že nejvyšší soud rozhodnutí zruší, a „zachrání tak Turecko před katastrofou“.
Kiliçdaroglu, který byl předsedou strany v letech 2010 až 2023, naopak vyzval k zachování klidu. Podle agentury Reuters uvedl, že rozhodnutí soudu „může být ku prospěchu vlasti“. Kiliçdaroglu ve vedení CHP skončil poté, co v prezidentských volbách nedokázal porazit Erdogana.
Poté, co v roce 2024 CHP porazila Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) v komunálních volbách, zahájila prokuratura v obcích a městech vedených CHP řadu vyšetřování starostů a úředníků, které viní z korupce. Opozice to označuje za politicky motivovaná trestní stíhání.
Nejvýraznějším případem je kauza Ekrema Imamoglua, který byl od roku 2019 do loňska starostou Istanbulu a loni v březnu byl zatčen se stovkou dalších lidí kvůli obvinění z korupce. Stalo se tak krátce předtím, než ho CHP nominovala jako svého kandidáta pro prezidentské volby. Imamogluovo zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za víc než deset let.
