Článek
Stubb myšlenku na masivní zvětšení unie na 40 států navrhl ve středu na konferenci Eurelectric Power Summit v Helsinkách. Evropské společenství by díky novým členům mělo na geopolitické scéně větší váhu, podotkl portál CNBC.
„Okno příležitosti pro rozšíření EU je poměrně krátké, protože až skončí válka na Ukrajině a možná až dojde ke změně americké vlády, lidé se začnou zase hádat o zbytečnostech,“ prohlásil.
Evropa podle finského prezidenta potřebuje myslet ve velkém měřítku a vytvořit podmínky pro další evropské i neevropské země. Nejblíže ke vstupu do EU jsou zatím Černá Hora a Albánie, přístupové rozhovory v nejbližších týdnech zahájí i Ukrajina a Moldávie.
Kromě kandidátských států na jihu a východě kontinentu by se unijní země měly zaměřit na znovupřijetí nebo alespoň na velmi blízké spojení s Velkou Británií.
„Nebylo by skvělé, kdyby Kanada byla 28. členským státem Evropské unie místo 51. státem Spojených států?“ nadhodil Stubb v souvislosti s výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který několikrát uvažoval o anektování nebo připojení Kanady k USA.
Finský prezident podle serveru Diplomatic Insight také připomněl Turecko, které o členství v EU usiluje už od roku 1987. „O Turecku už nikdo nemluví, a my si musíme uvědomit, že alespoň z hlediska bezpečnosti je třeba, aby Turecko bylo co nejblíže,“ vysvětlil.
„A nakonec místa, která mi opravdu leží na srdci – pokud se vydáte na sever, je to Island, kde se koná referendum, a pak Norsko,“ dodal Stubb. I přesto, že islandský parlament v referendu hlasoval pro uspořádání vstupu do EU, premiérka Katrín Jakobsdóttírová k členství v unii nevidí důvod.
„Už teď máme s EU blízké vztahy. Pokud ale většina lidí bude pro, měli bychom jim naslouchat. Můj názor se ale nezměnil,“ prozradila v dubnu.
Změna postoje k Bruselu by se mohla odehrát podle listu Financial Times i v Norsku, především kvůli nejisté geopolitické situaci mezi USA a Čínou. Oslo v minulosti už dvakrát členství odmítlo.
