Archeologa Daniela Pilaře zajímá hlavně odpad. Zjišťuje z něj, jak žili naši předkové před 7000 lety

Rozbité keramické nádoby, zvířecí kosti nebo zuhelnatělé zbytky rostlin. To, co bylo pro obyvatele neolitických sídlišť (neolit, jinak také mladší doba kamenná, trval ve střední Evropě přibližně v letech 5600 až 4200 př. n. l. - pozn. red.) nepotřebným odpadem, dnes pro archeology představuje cenný zdroj informací o jejich každodenním životě.

„Odpad nabízí jedno z nejupřímnějších svědectví, které pomocí archeologických pramenů můžeme o dávných společnostech zjistit,“ uvedl archeolog Daniel Pilař. Důvod je podle něj jednoduchý. Lidé při vyhazování nepotřebných věcí nepřemýšlejí nad tím, co by o nich jejich odpad jednou mohl prozradit.

Vědci dokážou z nálezů rekonstruovat například složení jídelníčku, způsoby zpracování potravin, používané nástroje i podobu životního prostředí. Výzkum navíc umožňuje odhalovat nejen každodenní zvyklosti lidí, ale také kontakty mezi komunitami.

Archeologové během výzkumu často pracují s obrovským množstvím rozmanitých nálezů. K jejich zpracování a vyhodnocení proto využívají moderní analytické metody, zejména statistické a prostorové analýzy.

Jednotlivé nálezy zaznamenávají do rozsáhlých databází, v nichž sledují charakteristické znaky a vzájemné souvislosti. Díky tomu mohou porovnávat nejen jednotlivá pravěká sídliště, ale i celé regiony a sledovat, jak se způsob života lidí v průběhu času proměňoval.

Daniel Pilař se věnuje archeologickému výzkumu nejen na území naší republiky, ale také v Uzbekistánu a Turecku, kde společně s kolegy z Akademie věd zkoumá především kamenné nástroje používané při zpracování potravin. Zaměřují se zejména na nástroje určené k mletí a drcení obilovin.

Jednou z dalších otázek, na které se snaží najít odpověď, je, zda se některé způsoby přípravy potravin rozšířily z oblasti Blízkého východu až do střední Evropy. V této souvislosti archeology zajímá například tradice pečení chleba.

Migrace prvních zemědělců do střední Evropy podle Pilaře dokládá vazby mezi oběma oblastmi. Zatím ale není jasné, zda si příchozí komunity původní postupy uchovaly, nebo je přizpůsobily novým přírodním podmínkám.

Za svou vědeckou práci Daniel Pilař minulý týden převzal Cenu vlády nadanému studentovi. Ocenění podle něj není jen osobním úspěchem, ale také uznáním práce vědeckých týmů, se kterými spolupracuje.

„Této ceny si velice vážím. Je velkou motivací a podporou jak pro moji práci, tak především pro práci celých týmů, se kterými spolupracuji,“ uvedl s tím, že bez svých kolegů by ocenění nikdy nezískal.

Zároveň doufá, že cena bude i dalším impulzem k pokračování v kvalitním archeologickém výzkumu.