Diplomatická ofenziva: Saúdové, Turci a Pákistánci jednají v Íránu

„Saúdskou Arábii na jednání o deeskalaci v Teheránu zastupuje ministr obrany, princ Chálid bin Salmán, Pákistán náčelník generálního štábu generál Ásim Munír a Turecko šéf zpravodajských služeb Ibrahim Kalin,“ uvedl list Daily Sabah.

Podle agentury Reuters jde o první společnou diplomatickou akci signatářů obranné dohody z Mekky, kterou Saúdská Arábie, Pákistán a Turecko podepsaly letos v srpnu. Tyto tři země mají společně přibližně 1,4 milionu vojáků v činné službě, zhruba 3400 vojenskými letouny, 6000 tanky a více než 340 námořními plavidly.

Alí Bágherí Kaní z íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti uvedl, že saúdská, pákistánská a turecká delegace budou jednat s Mohsenem Rezáím, tajemníkem této rady. Podle vyjádření Rijádu se očekává, že rozhovorů se zúčastní také íránský prezident Masúd Pezeškján.

Informace o jednání přicházejí v době, kdy proíránští Húsíjové útočí balistickými raketami na Saúdskou Arábii a Spojené státy jsou podle stanice CNN připraveny zahájit další rozsáhlé operace proti Íránu.

Signatáři tzv. dohody z Mekky zároveň oznámili „aktivaci kolektivního odstrašování“ a uzavření dohody o rychlém vyslání vojenských sil a prostředků do Saúdské Arábie. Pákistán už přiznal, že má v Saúdské Arábii rozmístěn „značný počet vojáků pro obranné účely“.

Na další operace na Blízkém východě se chystají také Spojené státy. „Americké síly jsou připraveny udeřit proti Íránu do 96 hodin od obdržení rozkazu,“ uvedla stanice CNN s odvoláním na dva vysoké americké představitele. V regionu mají USA nyní dostatek sil k provedení úderů, uvedly zdroje televize.

Rozsah nových amerických akcí by podle nich pravděpodobně přesáhl snahy o pouhé „sekání trávníku“ nebo udržovací akce typu útoky na radary, odpalovací zařízení a další íránské vojenské vybavení, které lze rychle obnovit.

Navíc íránské síly jsou nyní lépe obeznámeny s obvyklou americkou taktikou. Americké ústřední velení (CENTCOM) a Pentagon už vypracovaly rozsáhlý seznam cílů, které zahrnují íránskou energetickou infrastrukturu, vojenské lokality a jaderná zařízení.

Válka na Blízkém východě trvá už osm měsíců. Začala americko-izraelskými údery na Írán na konci února, jejichž deklarovaným cílem bylo zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Írán odpověděl útoky na Izrael, americké základny a spojence USA v regionu a uzavřením Hormuzského průlivu, což je klíčová trasa pro světový obchod s ropou.

Kromě toho se bojů zapojili proíránští povstalci Húsíjové z Jemenu, kteří pravidelně ostřelují saúdskoarabská letiště a ropnou infrastrukturu.