Vrak u tureckého pobřeží ukrýval nádobí staré 2100 let. Podobné zboží si objednal i Cicero

Vrak obchodní lodi leží u jižního pobřeží Turecka v provincii Antalya v hloubce přibližně 42 až 55 metrů. Odborníci jej s pomocí podvodních robotů začali zkoumat v průběhu loňského roku.

Vyzvednout se jim podařilo již 6511 neporušených keramických artefaktů, které byly předány archeologickému muzeu v Antalyi. Další tisíce fragmentů zamířily do laboratoří k restaurování a práce na místě pokračují i nadále.

Podle tureckého ministerstva kultury a cestovního ruchu, které o výsledcích průzkumu informovalo letos na podzim, tvořily hlavní část nákladu „běžné talíře a misky“. Nechyběly ale ani speciální talíře na ryby, polévkové mísy, podnosy či nádoby na ořechy.

Archeologové mezi dosud nalezeným nádobím rozlišili 122 různých forem a velikostí, které dokládají nečekaně velkou rozmanitost starověkého stolního nádobí. Ve vraku se dochovaly také amfory pocházející z výrobních center na ostrovech v Egejském moři a mince z Antiochie z 1. století př. n. l.

Zvláštní pozornost vědců přitahuje původ některých nádob. Část keramických talířů a misek je spojována se starověkým městem Rhosus, které leželo v oblasti dnešního Arsuzu na jihovýchodě Turecka.

Turecké ministerstvo uvedlo, že tamní výrobky byly velmi vyhledávané a obchodovalo se s nimi po celém Středomoří. O této skutečnosti svědčí i konkrétní písemná stopa. V roce 50 př. n. l. se o objednávce nádob z Rhosu zmínil římský státník a řečník Marcus Tullius Cicero v dopise svému příteli Titu Pomponiovi Attikovi.

Nález samozřejmě neznamená, že archeologové objevili přímo Ciceronovu objednávku. Vrak ale pochází přibližně ze stejného období a ukazuje, jak mohlo vypadat zboží, které si objednávali bohatí zákazníci ze starověkého Říma.

Velká část nádob přečkala více než dvě tisíciletí ve velmi dobrém stavu. Podle odborníků tomu napomohl i způsob, jakým obchodníci křehké zboží před cestou balili.

Jednotlivé kusy keramiky ukládali do dřevěných beden a prostor mezi nimi vyplňovali hlínou. Hlína omezovala pohyb nádob a chránila je tak před rozbitím během plavby i při ztroskotání.

„Tyto artefakty uchovávají důkazy o výrobních schopnostech Anatolie i historii středomořského obchodu,“ cituje ministra kultury a cestovního ruchu Mehmeta Nuriho Ersoye turecká státní tisková agentura Anadolu.

Turecké úřady se domnívají, že loď vyplula z Arsuzu a směřovala do Říma. Podle jejich rekonstrukce ji během cesty zastihla bouře, při níž narazila na mělčinu a potopila se. Přesný výchozí přístav ani konečný cíl plavby ale zatím nejsou s jistotou doloženy.

Jak Novinky rovněž informovaly, v provincii Antalya archeologové nedávno oznámili i další významný objev. Nedaleko ostrova Kekova se podle nich nachází zřejmě nejstarší vrak lodi na světě, který má pocházet z doby před 4400 až 4700 lety.

Městečko Adrasan, u jehož pobřeží byl vrak starověké lodi s cenným nákladem objeven.