Článek
Napětí rostlo od čtvrtka, kdy odvolací soud v Ankaře zbavil Özela funkce předsedy strany na základě prohlášení vnitrostranických voleb z listopadu 2023 za neplatné. Pozastavil jeho členství i členství členů výkonného výboru strany. Poukázal přitom na údajné nesrovnalosti, čímž zvrátil loňské rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého sjezd žádné pochybnosti či nesrovnalosti nedoprovázely.
Rozhodnutí stanovilo, že by ho měl nahradit Kemal Kiliçdaroglu, jeho předchůdce, který stranu vedl 13 let, ale nikdy nevyhrál žádné celostátní volby. Většina straníků se ovšem zastává Özela, který se podle posledních informací v budově zabarikádoval.
Záběry pořízené místními médii na nádvoří a uvnitř budovy ukazují zásahovou jednotku, která vtrhla do areálu a použila slzný plyn. Na akci se podílejí stovky těžkooděnců, uvedla agentura AFP.
Kiliçdaroglu, který byl předsedou strany v letech 2010 až 2023, naopak vyzval k zachování klidu. Tento dnes sedmasedmdesátiletý politik ve vedení CHP skončil, když v prezidentských volbách nedokázal porazit Erdogana. Naopak jeho nástupce Özel, který po rozhodnutí soudu k centrále CHP svolal příznivce, hned v roce 2024 dovedl stranu k vítězství v komunálních volbách nad Erdoganovou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Mnozí pozorovatelé tvrdí, že soudní řízení proti CHP, zaměřená převážně na obvinění z korupce, mají za cíl oslabit stranu před nadcházejícími volbami. Vláda trvá na tom, že turecké soudy jsou nestranné a jednají nezávisle na politickém tlaku.
Nejvýraznějším případem je kauza Ekrema Imamoglua, který byl od roku 2019 do loňska starostou Istanbulu. Loni v březnu byl zatčen se stovkou dalších lidí kvůli obvinění z korupce. Stalo se tak krátce předtím, než ho CHP nominovala jako svého kandidáta do prezidentských voleb. Imamogluovo zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za více než deset let.
