Článek
„Jsme přesvědčeni, že vakcína může začít být v Rusku široce používaná od konce října nebo od začátku listopadu,“ řekl Dmitrijev.
Dal najevo naději, že by v listopadu mohla dostat souhlas k použití i na Blízkém východě. „Bezpochyby doufáme, že by ruská vakcína mohla být schválena a využívána v listopadu i na Blízkém východě. Zdůraznil přitom, že Sputnik V je první, která byla na světě schválená k použití, a proto je o ni velký zájem.
Testy zatím probíhají
Rusko schválilo Sputnik V k použití 11. srpna, to však ještě neproběhla třetí fáze klinických testů, která umožňuje odhalit i málo obvyklé vedlejší příznaky a ověřit účinnost, což vyvolává na Západě obavy, nakolik je bezpečný. Tyto zkoušky vyžadují zapojení 40 000 lidí, nyní ale už třetí fáze probíhá, zahájena byla 1. září u lidí od 18 do 60 let.
TASS však zdůraznil, že už v červnu a v červenci se konaly klinické testy. Jak ale uvedla imunoložka z Manchesterské univerzity Sheena Cruikshanková, nešlo o dvojitě slepý test, takže nelze vyloučit, že výsledky mohl nevědomky ovlivnit například lékař, který látku podával.
Balení ruské vakcíny Sputnik V
Rusko ale postup hájí s odvoláním na mimořádnou situaci za pandemie. „Taktika je velmi vyvážená, bereme v potaz riziko druhé vlny pandemie,“ řekl poradce ruského ministerstva zdravotnictví Sergej Glagolev podle serveru The National ze Spojených arabských emirátů.
Mírné vedlejší účinky
Denis Logunov, zástupce ředitele ústavu Nikolaje Gamaleji, který vakcínu vyvinul, řekl: „Co jiného jsme měli dělat – zkoumat vakcínu dva nebo tři roky, nebo ochránit lidi, kteří mohou onemocnět dnes a třeba umřít, nebo se dostat do vážného stavu?“ Sám ale připustil, že má látka vedlejší účinky. Po očkování stoupne teplota, bolí hlava a objeví se bolesti v místě vpichu. Dodal, že silnější je reakce u mladších ročníků, ale že se zatím nezjistily „vážné vedlejší efekty“, jaké se objevily u jiných adenovirových vakcín.
Vakcíny pro všechny nebudou hned, mladí a zdraví si budou muset dva roky počkat
Jako první zahraniční země zahájí testy Sputniku V Bělorusko. Podle Dmitrijeva by mohly proběhnout i ve Spojených arabských emirátech. Indická firma Dr Reddy Laboratories tento týden podle serveru NDTV znovu podala žádost, aby mohla provést v Indii druhou a třetí fázi klinických testů Sputniku V.
Adenovirová vakcína
Sputnik V využívá adenovirového nosiče, který je upraven tak, že nese S-protein koronaviru SARS-CoV-2, jím se koronavirus napojuje na napadené buňky. Látku vyvinul ústav Nikolaje Gamaleji na základě vyvíjených očkovacích látek proti ebole a MERS. I tyto očkovací látky jsou však teprve ve stadiu vývoje a nebyly schválené pro použití.
Bezpečný byl při podání makakům rhesus, morčatům, králíkům, krysám a myším. Stoprocentní ochranu poskytl podle nezveřejněné studie kosmanům a syrským zlatým křečkům s potlačenou imunitní reakcí. Data naznačují, že poskytuje podobnou ochranu jako jiné adenovirové vakcíny, ale americký vakcinolog Peter Hotez v časopisu Lancet varoval, že ani dvě dávky nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek. Zmiňuje, že ani podobná vyvíjená vakcína od AstraZeneky neposkytla plnou ochranu proti viru.
Otázkou je i to, zda bude k dispozici dost dávek. Firma Binnofarm uvedla, že může vyprodukovat asi půldruhého milionu dávek ročně. Indické Dr Reddy Laboratories ale uvádějí, že by mohly vyrábět až sto milionů dávek ročně. Ve světě si zatím různé země včetně Brazílie předobjednaly asi 1,5 miliardy dávek.