Hlavní obsah
Ministr zdravotnictví Roman Prymula Foto: Petr Horník, Právo

Prymula: Očkovaní na covid nebudou muset nosit roušky

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) předpokládá, že dostatek vakcín (v Česku zatím žádná vakcína proti covidu není) postupně zbaví Česko hrozby nákazy koronavirem, dojít by k tomu mohlo nejpozději v polovině příštího roku. Do té doby by se mohla opatření proti šíření choroby zmírnit. Zájem o vakcinaci by podle něj měla zvýšit řada bonusů pro očkované, například možnost nenosit povinné roušky. Prymula to řekl v rozhovoru pro Novinky.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula Foto: Petr Horník, Právo
Prymula: Očkovaní na covid nebudou muset nosit roušky

Neobáváte se, že po těch čtrnáctidenních oknech tvrdších opatření, která vystřídají na 14 dní ta mírnější, se dostaneme do začarovaného kruhu a číslo R nám kvůli tomu bude skákat nahoru a dolů?

Ne, je to uděláno tak, abychom po tom nárazu relativně tvrdých opatření přešli do fáze, která bude mírnější, ale zároveň bude dostatečná, aby to udržovala na stabilním reprodukčním čísle. To už sice nepůjde dolů, ale na dané hodnotě by mělo setrvat, plus tam budou dlouhodobá udržovací opatření, třeba roušky a další, která budou trvat řadu měsíců.

Co je tím mezníkem, aby se vše úplně rozvolnilo? Kdy se vrátíme do běžného života jako před covidem?

Úplný mezník je to, až tu bude dostatek vakcín, což předpokládám, že v tom nejčernějším scénáři bychom se měli zbavit té akutní hrozby viru v polovině příštího roku. Do té doby se nepochybně dostaneme z této současné akutní fáze a budeme v nějakém mírnějším režimu, jaký byl v létě. Ale s tím, že bychom měli držet ta elementární opatření, což jsou třeba roušky. Jinak by to nemělo společnost hendikepovat jako v první vlně nebo teď.

Když to půjde dobře, tak bychom se opravdu mohli vrátit do běžného způsobu života a úplně se odrouškovat.

Vakcína tu sice bude, ale stále tu nemusí být kvůli nezájmu občanů ta potřebná proočkovanost.

Bude to kontinuální proces, který začne už na konci letošního roku, kdy se podaří proočkovat třeba deset procent. Pak to půjde nahoru. Nechci odhadovat, ale tyto vlny mohou projít třeba 15 procenty populace, a když máme 15 procent imunních, tak třeba 40 procent populace už to v prvním kvartále příštího roku nedostane. A v ten moment už virus cirkuluje obtížněji a někde na těch 60 procentech proočkované populace by se to mohlo úplně zastavit.

Věříte tomu, že se dosáhne kýžených čísel, zvláště když v Česku je poměrně silný nezájem, částečně i odpor k očkování?

Teď má řada lidí problém, ale až uvidí, že vakcína je bezpečná a že naočkovaní lidé nebudou muset nosit roušky a budou mít řadu jiných bonusů, tak si myslím, že zájem bude poměrně velký. To, že nyní je diskuse téměř 50 na 50, je pravdou, ale názory se budou nepochybně měnit.

Ve čtvrtek Česko i přes zavedená tvrdší opatření zaznamenalo další rekordní nárůst nových případů, a to 5335. Je to ještě stále dozvuk období před zpřísněním opatření, nebo restrikce nefungují?

Je to jednak projekce situace před zhruba 14 dny, kdy tu byl vrcholový nárůst výrazně přes tři tisíce, a cílem těch opatření, která byla zavedena, bylo snížit reprodukční číslo z nějakých 1,59 na 1,2, což se myslím celkem podařilo, ale ta opatření nejsou natolik silná, aby to snížila ještě níž. Proto musí být nastavena jiná opatření, což uděláme v pátek, abychom se dostali pod jedna.

Co konkrétně plánujete zpřísnit? Co mohou lidé očekávat? Od pondělí platí ta tvrdší opatření v rámci nouzového stavu, ještě před pár dny jste říkal, že teď čtrnáct dní nic nového zavedeno nebude, a najednou se Česko má připravit na další, ještě restriktivnější opatření.

Situace má samozřejmě nějaký vývoj. Máme dva sety opatření, které se překrývají o týden, takže ta první opatření, která byla vyhlášena k pondělí před čtrnácti dny, budou nyní končit, to znamená třeba omezení otevírací doby. A na to budou reagovat tato opatření, která zároveň překryjí ta opatření, která byla vyhlášena teď v pondělí.

Dojde tedy ke sjednocení a bude představen plán na delší dobu, minimálně na měsíc s výhledem na další měsíc. Budou tam opatření, která budou velmi restriktivní na prvních 14 dnů, a potom dojde k uvolnění na dalších 14 dnů.

Stále platí to, že se nebude jednat o opatření, která ještě výrazněji poškodí tuzemskou ekonomiku? Budou plošná, nebo se spíše budete řídit semaforem?

Detaily tady neříkám, zveřejníme to v pátek. Neměla by mít zásadní dopad na ekonomiku, ale na postižené segmenty samozřejmě nějaký dopad mít budou. Některá opatření budou podle semaforu, některá plošná.

Jak nyní vypadá výhled na příštích 14 dní či měsíc?

Nemá smysl říkat konkrétní data, nicméně bude ještě docházet k nárůstům. Bude to ale v kapacitě, kterou jsme schopni bez problému ve zdravotním systému zvládnout.

Jak to momentálně vypadá s českou vakcínou? Profesor Chlíbek ve středečním rozhovoru pro Právo uvedl, že naše vakcína je stále v preklinické fázi, zatímco některé firmy už končí tu klinickou, a nyní se bude řešit, zda vůbec stát vynaloží finanční prostředky na další vývoj, nebo vývoj zastaví.

Je klíčové, aby odborníci řekli, jestli vakcína v té koncepci, jak byla připravena a testována v rámci preklinického vývoje, má jednak vědecký význam v tom, že by opravdu dávala šanci, aby tato vakcína vznikla v komerční podobě, a druhým aspektem, který bude posuzován, je, jestli to má smysl z ekonomického hlediska. Než totiž proběhnou klinické zkoušky, tak tu bude nepochybně dostatek komerčních vakcín od velkých výrobců.

Tyto faktory musíme vzít v potaz, protože použít desítky a stovky milionů korun na testování a dostat se do situace, že stejně v mezidobí budeme muset nakoupit zahraniční vakcínu, je logicky problém.

Jste vy sám pro pokračování vývoje české vakcíny? Je to totiž stále vakcína první generace, zatímco ty zahraniční, například od společnosti Astra Zeneca, od níž stát nakoupí tři miliony dávek, jsou vakcíny druhé a třetí generace. Sám profesor Chlíbek si i z tohoto důvodu neumí představit, že by odborníci spíše sáhli po té české než po těch zahraničních a modernějších.

Je tam celá řada diskutabilních faktorů. Osobně si myslím, že šance je opravdu malá vzhledem k času, který máme. Ale nejdřív potřebuju dva oponentní posudky nezávislých expertů a pak budeme diskutovat, jak dál.

V nemocnicích je hospitalizováno více než 40 procent pacientů, kteří nemají žádné příznaky, tedy by tam vlastně být nemuseli a tato lůžka by byla volná pro případ potřeby. Vláda bude v pondělí jednat o povolání mediků. Ti by mohli pomoci vyřešit problém s nedostatkem zdravotnického personálu, který by se mohl o nemocné starat i jinde než v nemocnici. Neuvažujete o tom, že by se tito pacienti přesunuli třeba do nevyužitých hotelů?

Uvažuje se tu řada různých konceptů, jak to udělat, ale je tu celá řada překážek. Není třeba jednoduché udělat z hotelu zdravotnické zařízení, to tomu vůbec nevyhovuje. Případné řešení bude taky představeno, ale zatím nemáme ještě jeho přesné obrysy.

Pokud jsou to ale bezpříznakoví pacienti, tak není potřeba z hotelu dělat nemocnici, nemýlím se? Jde jen o zajištění lůžka a případného personálu.

To jsou dvě různé kategorie lidí. Jednak jde o lidi, kteří už by se v podstatě vrátili do různých seniorských zařízení, ale jsou pozitivní a není jim nic, tak je potřebujeme na určitou dobu někam dát. Tady v tomto případě by to teoreticky šlo.
Ale pak tu jsou lidé s lehkým průběhem, u nichž ale existuje riziko, že se zhoupne do těžšího průběhu, což se stává třeba šestý den. A tam je potřeba, aby byli pod dozorem, protože když nedostanou kyslík, tak průběhy budou výrazně těžší.

Česko má několik případů, kdy se lidé znovu nakazili covidem. Podle profesora Chlíbka není ale možné říct, kolik takových lidí přesně je, protože se to nesleduje a chybí nám tvrdá data. Proč se to nesleduje, když z hlediska vývoje epidemie a toho, jak bude fungovat či nefungovat imunita, je právě tento údaj velmi důležitý?

Technicky to nelze sledovat, pokud to člověk prodělá bezpříznakově. Víme, že oproti těm, které my diagnostikujeme, je tu třeba trojnásobek osob v populaci, které my nevidíme. Když to prodělá člověk z těch x tisíc a pak covid třeba za čtyři měsíce prodělává znovu a my ho zjistíme, tak nemáme metodu, jak se dovědět, že covid měl už před čtyřmi měsíci. Zachytit to je tedy prakticky vyloučené.

Naopak vychází ze světových dat, že u lidí, kteří to onemocnění prodělali a potom se znovu nakazili, se nikdy nestalo, že by to bylo pod tři měsíce. Proto se říká, že imunita zřejmě vydrží minimálně ty tři měsíce.

Podle profesora Chlíbka by však mohla imunita vydržet mnohem déle. Dokonce šest až deset měsíců. To znamená, že by dnes nakažení lidé mohli mít imunitu až do jara, nebo dokonce do začátku léta. Neuvažujete o další testovací studii, aby se zjistilo, jak si Česko v promořenosti vlastně stojí?

Když uděláte studii, tak z toho nezjistíte, zda to člověk prodělal jednou, či dvakrát. Studie vám ukáže, že člověk má nějaké hladiny protilátek, tedy že to prodělal. Nikdy ale nezjistíme, kolik z nich to prodělalo víckrát.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků