Hlavní obsah

Vládní epidemiolog Chlíbek: Masové očkování je nezbytné. Jinak nad virem nezvítězíme

Právo, Jan Menšík

Podle epidemiologa a vedoucího pracovní epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví, profesora Romana Chlíbka se ukazuje, že i po prodělaném covidu-19 zůstává imunita jen na omezenou dobu, a proto je důležité co nejvíce proočkovat populaci, aby se virus opakovaně ve vlnách nevracel. Už i v Česku jsou případy opětovného nakažení koronavirem.

Foto: Fakulta vojenského zdravotnictví - Univerzita obrany

Roman Chlíbek

Článek

Vláda v pondělí oznámila, že nakoupí tři miliony dávek vakcíny, což by vystačilo pro zhruba 1,5 milionu lidí. Nebojíte se ale, že narazíte na odpor občanů očkovat se? Co by se dělo potom, kdyby to lidi odmítali?

Když bude velký nezájem o očkovací látku, tak se nepodaří dosáhnout třeba 60procentní proočkovanosti populace a vakcína nebude mít přínos k zastavení komunitního šíření. Tedy vakcína nebude mít šanci zbrzdit cirkulaci viru, a pak jediná její úloha bude v tom, že bude chránit individuálně očkované jedince, zejména z těch rizikových skupin, kteří – jak věřím – tu vakcínu odmítat nebudou.

V případě, že zájem o vakcínu nebude, přijde na řadu na jaře hojně diskutovaná „promořenost“ a „kolektivní imunita“? Nebo si tyto pojmy máme vymazat ze slovníku?

Ne, k promořenosti bude docházet. Dochází k ní už i teď. Tím, jak virus cirkuluje v populaci, si lidé vytvářejí protilátky.

Česká vakcína je zatím v preklinické fázi, tedy hodnocení na laboratorních zvířatech. Zpoždění je proti těm firmám veliké a teď se diskutuje, jestli se má pokračovat ve vývoji.

Je škoda, že imunita po prodělané nemoci není dlouhodobá, takže mohou přicházet další vlny pandemie. Pokud tedy očkování narazí na nezájem, tak hrozí, že i ti, co se promořili, mohou virus třeba za rok chytnout znovu.

Když se nenecháte očkovat, epidemie nezmizí, vzkazuje Prymula

Domácí

Podle čeho se soudí, že imunita nebude dlouhodobá?

Délka postinfekční imunity dle studií a modelů vychází na čtyři až šest měsíců, takto s tím počítá většina dosavadních odborných doporučení celého světa.

Jsou v Česku zaregistrovány případy, kdy se člověk, který covid prodělal, nakazil znovu?

Ano, jsou zatím jednotlivé případy lidí, kteří byli v dubnu bezpříznakově pozitivní a nyní jsou v říjnu opět nemocní, a třeba i s příznaky.

Kolik takových případů přesně je?

Nejsem schopen odpovědět, protože nechci spekulovat nad přesným číslem, zda jich je například šest, či šest tisíc. Nikdo to přesně neví, protože ta tvrdá data bohužel nemáme. Ale případy jsou.

Takže u nich průběh nemoci je napodruhé třeba i horší? To jde ale proti tomu, co se obecně tvrdí, že pokud jsem už jednou onemocnění prodělal, byť bezpříznakově, tak přece mám nějaké protilátky a napodruhé bych na tom měl být ještě lépe, ne?

Teoreticky ano, pokud jste si při té první infekci vytvořil silnou imunitu a velké množství protilátek. Ale lidé, kteří měli mírný nebo bezpříznakový průběh, si příliš protilátek nevytvořili. Mají tedy pouze krátkodobou imunitu a zároveň nemají dostatek protilátek, takže s odstupem třeba pěti měsíců jsou na tom úplně stejně jako člověk, který to v životě neprodělal.

Tudíž při opětovném nakažení mohu třeba skončit v nemocnicí?

Nedá se to vyloučit.

Jakmile se celosvětově začne používat očkování, podmínky pro šíření viru budou čím dál horší a je možné, že se virus někde zaparkuje do ústraní a budou pouze sporadické přenosy. Ale zatím je to velice předčasné, takhle uvažovat.

Takže o nějaké kolektivní imunitě se v dlouhodobém měřítku vlastně vůbec mluvit nedá?

Zatím ne, protože odborné práce potvrzují, že imunita po prodělaném onemocnění je krátkodobá. Platilo by to, kdyby byla desetiletá nebo celoživotní, pak by díky promoření byli všichni ochráněni a už by nikdo neonemocněl. Kolektivní imunita vznikne, ale bude trvat pouze několik měsíců a nezabrání tomu, aby se sem nákaza za rok třeba vrátila znova.

Můžete specifikovat, o jaké odborné práce jde a z kolika případů vycházejí? Víme toho o koronaviru už dost, abychom mohli udělat takto dalekosáhlé závěry?

Je to několik publikací. Hovoří se o tom, že imunita bude 4 až 6 měsíců. Může být i deset, i dvanáct, ale zatím se hovoří o 4 až 6 měsících, kdy je předpoklad, že tam bude. Zatím je to od příchodu pandemie tak krátká doba, že nikdo to není schopen přesně odhadnout. Spíše se ukazuje, že imunita bude kratší než u jiných infekcí.

Kdy by se mohlo začít očkovat?

Bedlivě se sleduje, jak daleko pokročil výzkum. U klinické studie fáze tři, které v tuto chvíli Astra Zeneca (výrobce vakcíny, od něhož Česko nakoupí) provádí, je předpoklad, že první dodávky by se tu mohly objevit skutečně koncem letošního roku a pak následně v prvním a druhém čtvrtletí roku příštího.

Život se do normálu hned tak nevrátí ani s vakcínou, varují britští vědci

Koronavirus

Nicméně to nutně neznamená, že se tu hned v prosinci objeví celé to množství, to se budeme bavit o nějakých desítkách, stovkách tisíc dávek. Ale vše bude záležet na tom, kdy se jim podaří vakcínu zaregistrovat u Evropské lékařské agentury, protože registrace vakcíny stále ještě neproběhla.

Záměrně se u nich objednával menší počet dávek, a to proto, aby byla možnost nakoupit případně i u dalších výrobců, tak aby Česká republika měla větší výběr a tím zvýšila jistotu, že nebudeme závislí jen na jednom výrobci.

My jsme se taky pustili do vývoje vlastní vakcíny. Jaká je šance, že Česko bude mít svou vlastní vakcínu, zvlášť když v tomto pomyslném pelotonu výrazně zaostáváme?

Česká vakcína je zatím v preklinické fázi, tedy hodnocení na laboratorních zvířatech. Teprve teď by tu vakcínu čekaly klinické fáze jedna, dva a tři, to znamená, že ještě nebyla použita u žádného lidského dobrovolníka. Zpoždění je proti těm firmám veliké a teď se diskutuje, jestli se má finančně podpořit to hodnocení klinických fází a pokračovat ve vývoji. Domnívám se, že daleko lepší a modernější vakcíny budou zaregistrovány dřív, než by došlo vůbec na použití té naší.

Lze tedy říct, že hrozí, že se vůbec neposune do dalších klinických fází, a naopak se spolehneme na nákup od jiných výrobců?

Může se stát, že kvůli financím se neposune do dalších fází. A kdyby se posunula, tak se může stát, že se tu mezitím objeví zaregistrované vakcíny od všech těch firem, které jsou rozhodně modernější. Česká vakcína je první generace a ty další jsou už druhé a třetí generace.

I v době, kdy by se to podařilo, věřím tomu, že většina odborníků dá přednost těm modernějším vakcínám, ne této usmrcené očkovací látce. Je totiž postavená na tom, že se namnoží virus, usmrtí a následně se aplikuje, což je sice rychlé řešení, ale spíše pro začátek epidemie.

U řady nemocí se mluví o tom, že nejúčinnější obrana před ní je nemoc  prodělat. U covidu to tak tedy nebude?

Není to úplně pravda a tady se ukazuje, že u covidu to nebude účinné. Jsou infekce, kde po očkování získáte silnější, dlouhodobější imunitu než po prodělání infekce. A je pravděpodobné, že právě u covidu-19 jeho prodělání k vytvoření dlouhodobé imunity nepovede.

Jak dlouho by mohl být člověk po očkování chráněn?

To zatím není jasné, ale uvažuje se o minimální protektivitě na jeden rok. Je možné, že konstrukce vakcín umožní víceletou ochranu, ale na jak dlouho, si netroufám říct.

Co to znamená? Mají lidé s rouškami počítat do doby, než se podaří proočkovat část obyvatelstva?

To úplně ne, protože očkování se tu může objevit ve větším měřítku až v příštím roce, takže spíš podle toho, jak se bude vyvíjet situace. Pokud se podaří vrátit situaci na denní přírůstky okolo 200 až 300 případů, tak se mohou začít rozvolňovat i ty roušky, ale do té doby se budou asi nosit.

Prymula: V pátek přijdou zásadnější opatření

Domácí

A nějaká další opatření, která zůstanou dlouhodobě?

Nějakou dobu ještě možná vydrží omezení velkých akcí, těch tisícových.

Souhlasíte s opatřeními, která jsou nyní platná, nebo byste byl například stejně jako prezident Miloš Zeman pro tvrdší opatření, on přímo řekl „drastická“?

Z pohledu epidemiologa by ta opatření měla větší efekt, kdyby byla razantnější a přísnější. Ideální by samozřejmě bylo všechno zrušit a zavřít, pak by počty rychle klesly, ale to není v naší ekonomické situaci reálné. Proto si myslím, že současná opatření jsou poměrně razantní, ale dají se ekonomicky přejít.

Nebojíte se, že po skončení těch tvrdších 14denních opatření a následném nastolení mírnějších opatření se opět virus začne více šířit a dostaneme se vlastně na vlnící se křivku, kdy po přitažení číslo klesne, po rozvolnění se zase zvýší a takto stále dokola?

To by nastalo, pokud by to bylo stylem 14 dní přitáhnout a pak úplně povolit, ale právě proto některá opatření zůstanou a budou dlouhodobějšího charakteru. Budeme vycházet z toho, že by to mělo stačit, ale je to virus, který se chová podle sebe. Pokud by roušky a omezení velkých akcí nestačily, tak by se muselo zase něco zavést. Jinak to nejde než najít nějakou střední cestu.

Je šance, že virus zmizí?

Šance tu je. Jakmile se celosvětově začne používat očkování, podmínky pro šíření viru budou čím dál horší a je možné, že se virus někde zaparkuje do ústraní a budou pouze sporadické přenosy. Ale zatím je to velice předčasné, takhle uvažovat.

Reklama

Výběr článků

Načítám