Oxfordská vakcína proti covidu-19 funguje v buňce správně

„Až dosud technologie nebyly schopné poskytnout tak jasné odpovědi, ale nyní víme, že vakcína dělá vše, co jsme čekali, a to je dobrá zpráva v našem boji s nemocí,“ řekl David Matthews z Bristolské fakulty buněčné a molekulární medicíny, který vedl zkoumání účinnosti.

„Je to důležitá studie, protože jsme byli schopni potvrdit, že genetická informace, jež je základem vakcíny, která byla vyvinula tak rychle, jak to bylo bezpečné, se chová správně, když se dostane do lidské buňky,” pokračoval.

„Studie potvrzuje, že se (v těle) vytváří s velkou přesností velké množství S-proteinu koronaviru,“ dodal Matthews. Vakcína působí jinak než tradiční, využívající oslabeného nebo deaktivovaného viru, který vyvolá v těle imunitní reakci vedoucí k tvorbě protilátek.

Vakcína označovaná ChAdOx1 nCoV-19 a známá i jako AZD1222 používá jen malou sekvenci genetické informace viru, která je vnesena do upraveného adenoviru, jenž se nemůže v těle replikovat. Přidána je informace o S-proteinu viru, jímž se napojuje na buňky. Vakcína v lidské buňce spustí reakci, kdy se vytvářejí kopie S-proteinu, a v těle se tak vytvářejí po očkování látky proti virům s tímto S-proteinem.

Studie byla zveřejněna na serveru ResearchSquare a ještě před oficiálním představením.

Aktuálně je tato vakcína ve třetí poslední fázi klinických zkoušek, do které jsou zapojeny desetitisíce lidí. Jeden z nich v Brazílii zemřel, uvedl list The Washington Post s odkazem na pondělní sdělení brazilského úřadu pro dohled nad zdravotnictvím.

Patřil ale do skupiny, která dostala placebo, a ne účinnou očkovací látku, uvedl list O´Globo. Šlo o 28letého lékaře z Rio de Janiera, který se staral o nakažené covidem-19.

V poslední fázi klinických testů se zjišťuje, jak je vakcína účinná a dostávají ji lidé, kteří přicházejí do styku s nakaženými. Část jich ale dostává jen placebo, aby bylo srovnání. Ani očkovaný, ani lékař, který mu látku podal, nevědí, zda šlo o účinnou látku, či placebo.