Článek
V nejnovějším zveřejněném dopise pro brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu americká hlava státu výši cel zdůvodnila i údajnými útoky latinskoamerické země proti svobodným volbám a také svobodě slova Američanů. Navíc Brazílii vyčítá způsob, jakým tamní úřady postupují vůči exprezidentu Jairu Bolsonarovi, který je souzen kvůli tomu, že údajně chystal státní převrat, aby zůstal u moci po prohraných prezidentských volbách v roce 2022.
Z oznámených zemí se řadí mezi 50 nejvýznamnějších amerických obchodních partnerů pouze Filipíny, které loni do USA poslaly zboží v hodnotě 14,1 miliardy dolarů (297 miliard Kč). Mezi výrobky, jež obvykle prodávají na amerických trzích, patří elektronika, autodíly a textil.
Dovoz z ostatních pěti zemí v loňském roce činil dohromady méně než 12 miliard dolarů. Více než polovina této částky připadá na Irák, odkud se do USA dováží ropa, napsala agentura Bloomberg.
Nové oznámení o clech přichází dva dny poté, co šéf Bílého domu rozeslal dopisy 14 zemím, v nichž oznámil zvýšení cel od letošního 1. srpna.
Země, které budou čelit zvýšeným clům, jsou Japonsko, Jižní Korea, Malajsie, Kazachstán, Jižní Afrika, Laos, Barma, Bosna a Hercegovina, Tunisko, Indonésie, Bangladéš, Srbsko, Kambodža a Thajsko.
Sazby pro každou zemi se pohybují od 20 do 40 procent. V dopisech se uvádí, že USA „možná“ zváží úpravu nových úrovní cel, „v závislosti na našem vztahu s vaší zemí“.
Mnohé z těchto sazeb se blíží tomu, co Trump oznámil 2. dubna v rozsáhlých změnách celních poplatků. Ty stanovily desetiprocentní základní daň pro téměř všechny země na světě a mnohem vyšší cla byla uvalena na desítky jednotlivých zemí.
Ve středu skončila původně stanovená lhůta, do kdy měli jednotliví obchodní partneři Spojených států čas vyjednat si dohodu, aby se vyhnuli vysokým dovozním clům, která Trump označuje za reciproční.
