Článek
„Vědělo se, že dvorana tam někde v podzemí je. Trvalo ale léta se do ní dostat. Bylo nutné do něj proplavat přes zaplavené místo, což se teď trojici speleopotápěčů podařilo,“ řekla Novinkám Petra Nejezchlebová ze speleologické skupiny Plánivy z Moravského krasu.
Země díky obřímu dómu dýchá
Objev Povirské dvorany patří podle ní mezi letošní mimořádné úspěchy speleologů z České republiky. V oblasti objevování jeskyní se řadí k mezinárodní špičce. Najít je lze při bádání v podzemí po celém světě. Do Hadí jeskyně v Poviru ve Slovinském krasu jezdí dvacet let.
Petr Chmel vylézá z vody v nově objevené Povirské dvoraně.
Speleology láká tato lokalita velmi dlouho, a to zejména kvůli efektu, který vzniká při povodních. Část Hadí jeskyně totiž tvoří boční rameno řeky Reka. Při vyšších průtocích se podzemí plní vodou, což vytlačuje z podzemí vzduch. V Poviru a v jeho okolí se to projevuje tím, že z kanálů a prasklin v zemi vane vzduch. Plachty přes ně položené přitom vlají.
Radek Nejezchleb v nově objevené Povirské dvoraně.
Při průzkumu Hadí jeskyně se dostali v minulosti speleologové přes tři zaplavená místa, tedy sifony. Pro objev dvorany bylo nutné zdolat čtvrtý sifon, což se podařilo speleopotápěčům Radku Nejezchlebovi a Petru Chmelovi z Plánivské skupiny a jejich kolegovi Janu Enčevovi z kladenského speleologického týmu. Asistovalo jim 50 kolegů z ČR, Maďarska a Německa.
Sál ukrytý za čtyřmi sifony
Logisticky šlo o náročnou operaci. Tým musel před proplaváním čtvrtého sifonu zdolat v podzemí šest kilometrů dlouhou trasu chodbami a bezmála dvě stě metrů hlubokou propast. Materiál a vybavení expedice přenášela ve zhruba sedmdesáti vacích. Zatopené sifony navíc po povodni na toku Reka blokovaly v podzemí naplavené kmeny. Úsilí ale stálo za to.
Slaňování do vstupní propasti při cestě k Povirské dvoraně
„Ke zdolání čtvrtého sifonu byl nutný zhruba dvě stě metrů dlouhý ponor, po němž se před třemi speleopotápěči objevil rozlehlý prostor. Dlouhý je asi šedesát a široký třicet metrů,“ uvedla Nejezchlebová. Dóm je patrně hlavní částí bájné Povirské dvorany. Za sálem mohou následovat další, asi už menší dómy. V cestě podzemím ale brání nově objevený, pátý sifon.
„Na jeho zdolání již nebylo technické vybavení. Pátý sifon zůstává na příště. Je samozřejmě otázka, co je za tímto zaplaveným místem. Chtěli bychom také najít jiný a pohodlnější vstup do nově objevených prostor, což by nám bádání v budoucnu usnadnilo,“ dodala jeskyňářka.
Krápníková výzdoba v jeskyni
Zdůraznila, že s objevováním pomáhá týmu i špičková technika. Ta dokonce umožňuje v části podzemí komunikaci formou zasílání textových zpráv mezi jednotlivými týmy.
Dvojici Nejezchleb a Chmel se podařil objev jen pár týdnů poté, co v Moravském krasu zvládli spolu s kolegou Janem Sirotkem mimořádně náročný 7,5 kilometru dlouhý přechod Amatérskou jeskyní. Trasa vedla i přes propast Macochu a známé Punkevní jeskyně.
