Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Fabrizio Bensch, Reuters

Achillova pata boje s koronavirem: Tichý přenašeč

Že se covid-19 šíří kapénkovou nákazou, což je důvod, proč se nosí roušky, je obecně známo stejně jako projevy nemoci v podobě úporného kašle a teploty. Jak v jihovýchodní Asii a v Evropě pandemie ustupuje, protože se ohnisko přeneslo do Latinské Ameriky, ukazuje se, že se virus šíří i jinými způsoby a nebezpečí mohou představovat tiší přenašeči, lidé bez příznaků, kteří jsou nakažení, uvedla stanice BBC.

Ilustrační foto Foto: Fabrizio Bensch, Reuters
Achillova pata boje s koronavirem: Tichý přenašeč

Ukazuje to případ ze mše kongregace The Life Church and Missions, která se konala v neděli 19. ledna v přízemí jedné ze singapurských kancelářských budov. Účastnil se jí i 56letý pár, který se ráno vrátil z Číny. Symptomy neměl. U ženy se projevily 22. ledna, u muže o dva dny později. Že jde o nákazu novým koronavirem, nikdo nepochyboval, vrátili se z Wu-chanu, odkud se nemoc rozšířila do světa.

V následujícím týdnu se nakazili nemocí i tři místní obyvatelé. „Byli jsme úplně perplex,“ uvedl šéf oddělení pro přenosné nemoci na singapurském ministerstvu zdravotnictví Vernon Lee. „Nakazili se lidé, kteří se navzájem neznali,“ dodal. Nikdo z nich přitom neměl typické příznaky nemoci.

Přenos před projevem příznaků

Lee s pomocí vědců a policistů vytvořili detailní mapu pohybu všech tří. Ukázalo se, že klíčem je mše, během několika dní mluvili se 191 členy zmíněné kongregace, z nichž 142 se účastnilo 19. ledna bohoslužeb. Ukázalo se, že dva nakažení Singapuřané byli na stejné mši jako pár, který přijel z Číny. „Během bohoslužby spolu mohli mluvit, pozdravit se,“ dodal Lee s tím, že by mohlo jít o běžný přenos, jenomže v tu dobu neměl nikdo z páru žádné příznaky. A ještě ke všemu třetí nakažený, 52letá žena, se inkriminované ranní mše neúčastnil. Přišel až na večerní bohoslužbu.

K řešení rébusu pomohly záznamy bezpečnostních kamer. Ty ukázaly, že žena seděla na stejném místě jako pár navrátivší se z Číny. Takže dvojice, i když ještě neměla příznaky, šířila koronavirus. Lea to vedlo k jasnému závěru - koronavirus SARS-CoV-2 mohou šířit i lidé, kteří nemají typické příznaky nemoci. Jednalo se tedy o předsymptomatický přenos, kdy nakažený šíří infekci ještě předtím, než u něj infekce naplno propukla, než se u něj objevil kašel a horečka.

Studie ukázaly, že kritický je časový úsek 24 až 48 hodin před projevem viditelných příznaků, kdy už lidé mohou nemoc šířit a možná jsou dokonce nejinfekčnější. To ovšem vedlo k další otázce - jak v takové případě šíření nemoci zabránit. Důležité proto bylo zjistit, jak se infekce přenáší. Že to nemusí být jen při kašlání a kýchání - protože napadá dýchací cesty, může se šířit i při každém výdechu. A v uzavřených prostorách, kde jsou lidé blízko sebe, se pak mohou snadno nakazit.

Druhou možností je přenos dotykem, buď přímo při podání ruky, kterou si pak člověk otře ústa, nos nebo oči, či přes kliku nebo sedadlo. Lidi může ochránit dodržování odstupu od ostatních i dezinfekce veřejných prostor. Roušky omezí množství kapének, které může infikovaný okolo sebe šířit.

Testování na koronavirus

Foto: Benoit Tessier, Reuters

Nebezpečí asymptomatických případů

Ještě větší problém představují asymptomatické případy, kdy nemoc u nakažených nepropukne nikdy. To byl případ 23leté sestry Amelie Powellové z Addenbrookovy nemocnice v Cambridge, která se starala o lidi nakažené novým koronavirem. Dbala na všechna bezpečnostní opatření, nosila ochranné pomůcky, a přesto měla test pozitivní. Byla v šoku: „Myslela jsem si, to nemůže být pravda, já ne, já jsem úplně v pořádku.“

Protože věděla, jak vážný může mít nemoc průběh, okamžitě šla do karantény. K jejímu překvapení u ní ale nemoc nepropukla. „Neměla jsem nic, doma jsem cvičila, normálně jsem jedla, spala.“ Kdyby se v její nemocnici nedělala studie na možnou nákazu personálu, o nákaze by se nedozvěděla. Výsledek studie byl překvapivý. Přes tři procenta z více než tisíce lidí v nemocnici byla pozitivní, aniž by se u nich projevily příznaky.

Loď Diamond Princess v karanténě v japonské Jokohamě

Foto: Kim Kyung-hoon, Reuters

Ještě větší počet asymptomatických případů byl na výletní lodi Diamond Princess, která byla v karanténě u japonských břehů. Ukázalo se, že tři čtvrtiny nakažených neměly žádné příznaky nemoci. Podobně tomu bylo v jednom domě s pečovatelskou službou ve Washingtonu, který byl těžce zasažen koronavirem. Přes polovinu lidí v něm bylo pozitivních bez příznaků.

Zatím není známo, jaký počet případů je asymptomatických, odhady se pohybují od pěti do osmdesáti procent.

V Číně je aktuálně detekováno více asymptomatických případů než případů s typickými projevy nemoci covid-19. „Jako tiší šiřitelé si zaslouží lidé s asymptomatickými příznaky pozornost v rámci prevence nemoci,” uvedla jedna čínská studie. Sestra Amelia měla štěstí, žádnou kolegyni nenakazila, všechny měly negativní testy. Ono se ani přesně neví, jak moc jsou tito lidé nakažliví.

Jak však uvedl profesor Neil Hart, který stojí v čele Earlhamského institutu, jež se této tématice věnuje: „Asymptomatické případy mohou být temnou hmotou epidemie.“ Použil přitom výrazu z astronomie, pojmem temná hmota se označuje neviditelná hmota ve vesmíru, která však může tvořit většinu hmoty.

Profesor Hall se obává, že právě asymptomatické případy mohou stát za šířením pandemie, takže trvá navzdory všem opatřením na ochraně veřejného zdraví: „Když máte lidi, kteří nevědí, že jsou nemocní, a používají veřejnou dopravu nebo navštěvují zdravotní střediska, nevyhnutelně to zvyšuje přenos.“ Podle něj je proto problém, když se zasahuje jen v případě lidí, kteří už mají příznaky. Nemluvě o tom, že lidé bez příznaků méně pečlivě dodržují preventivní opatření k ochraně druhých.

Tým vědců z Kalifornie označil asymptomatické přenašeče za Achillovu patu v boji proti koronaviru. Podle něj je pro zastavení šíření koronaviru nutné odhalit všechny infikované bez ohledu, zda si myslí, že jsou nemocní, nebo ne.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků