Článek
„Z pohledu ministerstva vnitra je jediné možné řešení nejpozději v pondělí všechny opatření vydat podle krizového zákona tak, jak to vnitro dlouhodobě doporučuje, a současně požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu,” napsal Novinkám Jan Hamáček. Dodal, že to na aktuálním jednání vlády navrhne.
V opačném případě by podle něj všechna nařízení 30. dubna skončila. Znamenalo by to tak, že by se mohly otevřít všechny obchody a lidé by se opět mohli pohybovat neomezeně a bez roušek.
Soud zrušil opatření omezující obchod a volný pohyb
Pražský městský soud totiž ve čtvrtek zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Soud konstatoval, že jsou nezákonná.
Problém je podle soudu především v tom, že vláda zmíněná nařízení nevydala pod krizovým zákonem, ale na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Rozdíl je v tom, že podle krizového zákona mají lidé a firmy nárok na náhradu škody, zatímco podle zákona o ochraně veřejného zdraví nikoli.
Fígl, jak se vyhnout odškodňování, by mohl být vládě k ničemu, upozorňuje právník
Změnu z jednoho do druhého zákona obhajovala například i ministryně financí Alena Schillerová s tím, že oba zákony mají stejný výklad.
„Ten výklad, jestli je to podle krizového zákona, nebo podle zdravotního zákona, je úplně stejný. Výklad je takový, že ta přímá jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. Nic takového nenastalo," uvedla koncem března Schillerová.