Koronavirus pročistil ovzduší

Indická metropole Dillí, jejíž nedílná součást Nové Dillí měla dlouho pověst nejzaprášenějšího hlavního města světa, hlásí nyní o poznání čistší vzduch.

Pomohly hromadné odstávky provozu, uzavírání továren a karanténa pro obyvatele, kvůli níž zmizelo z ulic velké množství aut.

Zatímco obvykle se pamětihodnosti jako Brána Indie či prezidentský palác halí do více či méně hustého smogu, třeba v pondělí 6. dubna se nečekaně skvěly proti modré obloze.

Loni patřila indická metropole do popředí žebříčku 50 nejšpinavějších velkoměst světa, na čemž se podepsal hlavně průmysl, výfukové plyny a uhelné elektrárny.

V posledních několika dnech se index kvality ovzduší v Novém Dillí pohyboval kolem 50 až 60, přičemž za dobrou je kvalita ovzduší považována, když číslo klesne pod 50. Pro srovnání - na konci loňského roku byly indické hodnoty místy až na úrovni 500.

Podle výzkumu zveřejněného v časopisu Lancet Planetary Health stál místní toxický vzduch v Indii v roce 2017 život zhruba 1,24 milionu lidí.

Opatření Indie zavedla v reakci na hrozbu šíření koronaviru. A to přes to, že statistiky v zemi, která má 1,3 miliardy obyvatel, nevypadají tak hrozivě jako v jiných zemích.

Aktuálně Indie hlásí přes 6700 potvrzených případů nemoci covid-19, a 228 lidí, kteří nákaze podlehli.

Že pandemie koronaviru má pozitivní dopad na životní prostředí, ukázala nedávno i Evropská kosmická agentura (ESA), která zveřejnila satelitní snímky určitých zemí Evropy, podle kterých se v nich v březnu během pár dní viditelně zlepšilo ovzduší.

V porovnání se situací před rokem významně klesly hodnoty oxidu dusičitého (NO2), který produkují zejména automobily a těžký průmysl.

Data z družice Copernicus ukázala značné snížení koncentrace oxidu dusičitého nad Francií, Itálií, Španělskem, Portugalskem, částečně i Německem, státy Beneluxu a zeměmi na pobřeží Jadranu.

Nové obrázky jasně ilustrují výrazné snížení koncentrace oxidu dusičitého ve velkých městech - konkrétně zejména v Miláně a Paříži. Podle ESA něco takového lze pozorovat i nad Madridem. Snímky zachycují období od 14. do 25. března, pro porovnání vědci využili stejný typ snímků z loňského celého března.

Satelit pořídil i únorové snímky nad Čínou, kde se též zlepšilo ovzduší - podle ESA rovněž z důvodu protikoronavirových opatření, kdy byla přerušena výroba v továrnách a utlumena veškerá doprava.

„Koncentrace oxidu dusičitého se mění ze dne na den kvůli změnám počasí. Závěry nelze vyvodit pouze z jednodenních údajů,” uvedl Henk Eskes z Královského nizozemského meteorologického ústavu (KNMI) s tím, že za 10 dní monitorování už lze jasně ukázat dopad změn v důsledku lidské činnosti.

Se znečištěním podle některých vědců může souviset i jeho dopad na lidskou populaci. Podle Italských expertů se v prašném prostředí nový typ koronaviru může lépe šířit, podle americké studie zase hrozí nakaženým lidem větší riziko úmrtí, jestliže před pandemií dlouhodobě žili v oblasti s horší kvalitou vzduchu.