Hlavní obsah
Turečtí vojáci na transportéru ACV-15 u města Tal Abjad Foto: Khalil Ashawi, Reuters

Turecká armáda zaútočila 9. října 2019 v severovýchodní Sýrii. Proč se tak stalo a jak se situace vyvíjí?

Turečtí vojáci na transportéru ACV-15 u města Tal Abjad Foto: Khalil Ashawi, Reuters
Turci vs. Kurdové: Přehled konfliktu na severu Sýrie

Turecké jednotky zaútočily na syrskou kurdskou milici YPG, kterou považuje Ankara za teroristickou a spojenou se zakázanou tureckou separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK), která bojuje za kurdskou autonomii v Turecku tři desetiletí.

Cílem Ankary je neutralizovat údajné teroristické hrozby proti Turecku a usnadnit návrat syrských uprchlíků. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce na syrské straně hranice vytvořit 32 kilometrů hlubokou bezpečnou zónu, kam by rád přemístil jeden až dva miliony syrských uprchlíků, kteří žijí v Turecku

Počátek konfliktu Turecko vs. Sýrie

Turecké jednotky a jimi podporovaná syrská milice SNA zaútočily poté, co USA, kterým kurdské milice YPG pomáhaly v boji proti teroristům z Islámského státu, stáhly své vojáky z pohraniční oblasti. To Kurdové vnímají jako zradu. Pozemní ofenziva začala 9. října ve směru na město Tal Abjád, které mají pod kontrolou kurdské milice YPG.

Během prvních 48 hodin turecké ofenzivy na severu Sýrie přišlo o své domovy na 70 tisíc lidí, uvedl Světový potravinový program (WFP), jež je součástí OSN. Valná většina jich je z oblasti Ras al-Ajn a Tal Abjád. Turecké letecké údery se zaměřily na přehrady, elektrárny a ropná pole. V oblasti Aluk se zcela zhroutilo zásobování vody, uvedla dále zpráva WFP. V syrském pohraničním městě Tal Abjád byla uzavřena největší a nejdůležitější nemocnice v oblasti, uvedla organizace Lékaři bez hranic.

Oběti

Během útoků v pohraničním městě Kámišlí podle kurdských zdrojů turecká armáda zasáhla část věznice, v níž bylo mnoho zajatců z Islámského státu. New York Times tvrdí, že v táborech bylo asi 90 tisíc mužů, žen a dětí. "Odvážíme nejnebezpečnější bojovníky IS pryč a umísťujeme je do zabezpečených míst," citoval list prezident Donalda Trumpa, potvrzeno je však jen odvezení dvou.

Konflikt Turecka a Kurdů má zatím desítky civilních obětí, mezi nimiž jsou i děti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale odmítl, že by je zabili turečtí vojáci. Jejich smrt připsal zbabělému protivníkovi, který si na turecké vojáky netroufne a místo toho vraždí ženy a děti. Podle Erdogana jeho armáda „neutralizovala” stovky kurdských „teroristů”.

Na tureckou ofenzivu proti Kurdům na severu Sýrie zareagovaly některé evropské země zákazem vývozu zbraní do Turecka, mezi ně patří i Česká republika. První zemí, která tak učinila, bylo Nizozemsko.

Reakce OSN

Rada bezpečnosti OSN se na zasedání, které se konalo 10. října, neshodla na společném prohlášení k turecké operaci na severu Sýrie. Zástupci Británie, Francie, Německa, Belgie a Polska v prohlášení Turecko vyzvali, aby vojenskou operaci zastavilo.

Pětice evropských států rovněž varovala, že obnovení bojů povede k dalšímu podkopání stability celého regionu a k ohrožení životů civilistů. Společné prohlášení ale vetovaly Rusko s USA.

Další vývoj konfliktu

Syrské opoziční síly podporované Tureckem v sobotu ve čtvrtý den turecké ofenzivy proti Kurdům dosáhly strategické dálnice M-4 na severozápadě Sýrie, která spojuje syrská města Manbidž a Kámišlí a leží zhruba 30 kilometrů jižně od turecké hranice, a dobyly město Rás al-Ajnu.

Turečtí vojáci a jejich arabští spojenci v neděli obsadili velké části města Sulúk deset kilometrů od syrsko-turecké hranice. Vojáci Syrské národní armády bojující na straně Turecka města podle dostupných zpráv zastřelili minimálně jednoho zajatce a několik civilistů, včetně političky Hevrin Chalafové a jejího řidiče.

Z tábora Ajn-Ísa na severu Sýrie podle kurdských zdrojů uprchlo bezmála osm stovek příbuzných zahraničních bojovníků z Islámského státu (IS). Tábor, který leží v blízkosti bojů mezi kurdskými a Tureckem podporovanou syrskou milicí SNA, zůstal bez ostrahy.

V pondělí 14. října syrské jednotky dorazily do oblastí na severu země, které jsou zatím pod kontrolou kurdské milice YPG/SDF. Syrská televize zveřejnila záběry civilistů v Tal Tamru, kteří syrské vojáky vítali.

Od 17. října platí příměří. Turecká armáda v pondělí 21. října oznámila, že klid zbraní skončí v úterý ve 22 hodin tureckého času (21:00 SELČ). Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu prohlásil, že pokud se Kurdové do té doby ze stanoveného prostoru nestáhnou, Turecko ofenzivu obnoví.

Kurdové

Syrští Kurdové, kterých jsou asi dva miliony (tedy deset procent z téměř 20 milionů obyvatel Sýrie), po desetiletí zažívali diskriminaci ze strany vládnoucího syrského režimu, který odmítal jejich snahy na uznání kulturních a politických práv.

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá celkem kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku, dále pak v severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii a Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Uznané autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.

V Sýrii se kurdská autonomní Rojava (Západ) sestávala ze tří samosprávných regionů, jednou je oblast Džazíri v provincii Hasaká, druhou Kobani v provinciích Halab a Rakka. Třetí oblastí byl Afrín, odkud turecké jednotky při předchozí invazi do Sýrie na začátku roku 2018 milici YPG vytlačili.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků