Duka se při mši v Nitře omluvil Slovákům za to, že je Češi poučují

„Historie se, bohužel, znepokojivě opakuje,“ uvedl podle slovenských médií Duka a omluvil se za ty Čechy, kteří je v současnosti chtějí poučovat o demokracii a svobodě. „Zapomněli, že demokracie, jak říkal (první československý prezident Tomáš Garrigue) Masaryk, předpokládá úctu, zbožnost a toleranci. Takže promiňte,“ cituje Duku deník Štandard.

V úvodu mše promluvil slovensky a poděkoval za možnost slavit svátek věrozvěstů právě v Nitře. Před omluvou připomněl také historické napětí mezi Čechy a Slováky, zejména protesty proti pražské vládě v době poutě v roce 1933.

Uvedl, že mise Cyrila a Metoděje by měla mít pro středoevropské země velký význam, na který se v současnosti často zapomíná.

„Češi a Slováci nebyli spojeni jen v Československu, ale spojovali nás i čeští, polští a uherští vládci nejrozličnějších národností. Potom to bylo 70 let společného státu se všemi problémy, které do toho vstoupily. Země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pozn. red.) jsou velkým dědictvím cyrilometodějské mise,“ prohlásil Duka.

Dodal, že odkaz mise věrozvěstů je tak aktuální i ve 21. století. „Myslím, že skutečné hodnoty, jako je svoboda, úcta k druhému, láska k rodině, láska k rodné vlasti, jsou hodnotami, které nezaniknou nikdy,“ uvedl.

Tvrzení, že země visegrádské čtyřky jsou dědictvím příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu, je přehnané. Přišli tam na začátku druhé půlky devátého století, zatímco křesťanství v Uhersku zavedl až na přelomu desátého a jedenáctého století Štěpán I. Uherský.

Štěpán navíc zval do Uher především misie z Bavorska. Pokřtít ho měl podle Větší svatoštěpánské legendy svatý Vojtěch, který studoval v Magdeburku. Věrozvěsti však byli ve službách Byzance, tedy Východořímské říše.

Deník Štandard upozornil, že mši v Nitře měl původně sloužit americký kardinál Robert Prevost. Z plánu sešlo poté, co byl v květnu zvolen papežem Lvem XIV.

Visegrádská skupina, označovaná jako V4, vznikla v roce 1991 jako V3, po rozpadu Československa se z ní stala V4. Hlavním cílem V4 je vzájemná podpora a koordinace v rámci Evropské unie a NATO.

Od ruské invaze na Ukrajinu však jednání nebyla jednoduchá, Česko a Polsko se se Slovenskem a Maďarskem rozcházejí v postojích ohledně konfliktu. Tato situace trvá dosud, lídři se naposledy sešli loni v únoru, ministři zahraničí pak loni v březnu. Existence V4 je tak v tuto chvíli spíše formální.

Spory mezi jednotlivými členy V4 však byly už dříve.