Hlavní obsah

Irák

Foto: Profimedia.cz
Článek

Po vymanění se z britského vlivu zemi provázely časté vojenské převraty. Teprve Saddám Husajn upevnil v roce 1979 politickou stabilitu. Zároveň však Irák přivedl do řady ničivých bojů. Po americké invazi a svržení diktátora v roce 2003 se stal Irák válečným polem pro různé další soutěžící síly. Dnes se zničená země snaží vyškrábat ze dna.

Ropná velmoc, která v nedávné minulosti prošla množstvím těžkých válečných konfliktů, se rozkládá na území přesahujícím 400 tisíc kilometrů čtverečních na Blízkém východě. Z velké části tak pokrývá oblast starověké Mezopotámie, oslavované kolébky civilizace. Její střed protínají důležité veletoky Eufrat a Tigris, které po tisíciletí napájely obyvatelstvo jinak vyprahlé pouštní země. Kolem řek se také soustřeďuje většina současných Iráčanů.

Foto: Profimedia.cz

Aiado v oblasti Marshes

Životní úroveň Iráku je na velmi nízké úrovni. Základní sektory, jako jsou zdravotnictví, školství, zásobování pitnou vodou a elektřinou, mají vážné nedostatky. Dvě třetiny obyvatel jsou údajně závislé na dovozu potravin. Bombové útoky, sebevražedné atentáty a další násilnosti jsou téměř na denním pořádku.

V Iráku žije dvakrát více šíitů než sunnitů

Hlavním městem je zhruba sedmimilionový Bagdád, věhlasné středověké centrum islámu, jehož prudký rozvoj zastavil až vpád Mongolů ve 13. století, dnes poničené častými válkami a občanskými nepokoji. Dalšími významnými sídly jsou například Mosul, Nasra, Samara, Kirkúk a další. Stát je rozdělen do osmnácti provincií.

Zhruba sedmdesát procent z asi 40 milionů obyvatel jsou Arabové. Na severu žije početná kurdská menšina, která tvoří téměř pětinu celého obyvatelstva. Dlouhodobě přetrvávají spory mezi těmito dvěma etniky. Stát obývají ještě menšiny převážně z okolních států. 95 procent všech obyvatel jsou muslimové.

Foto: Profimedia.cz

Muži sedící u irácké ruiny

Irácká republika je jedním ze čtyř světových států, kde šíitská větev muslimů tvoří majoritní část populace, přibližně 60 procent. Sunnitů je zhruba o polovinu méně. Po svržení Saddáma Husajna a nástupu šíitů k moci propukly mezi oběma komunitami rozbroje, jež vyústily v brutální občanskou válku.

Irák se nezadržitelně řítí do bratrovražedné šíitské války

Zahraniční

Ekonomika ropného giganta je dlouhodobě v troskách

Série válek přivedly Irák na mizinu. Podepsaly se na něm prakticky ve všech směrech, zejména v jeho ekonomice zanechaly hlubokou stopu. Země se řadí mezi rozvojové státy, třebaže mu značný příliv peněz přináší ropa, jejíž zásoby jsou v Iráku mezi pěti největšími na světě. Veškeré tamní hospodářství, které má z větší části pod kontrolou stát, stojí i padá s vývozem černého zlata. Mnohé tamní podniky byly během konfliktů zničeny, nebo byly kvůli energetickým nárokům postaveny mimo provoz. Irák také dlouhodobě trápí korupce a slabý soukromý sektor.

Naopak ale Iráku pomohla energetická krize v roce 2022, která nastala po útoku Ruska na Ukrajinu. Jelikož Irák disponuje velkými zásobami ropy, krize a rostoucí ceny ropy měly pozitivní vliv na rozpočet země - ze ztrátového by mohl být dokonce ziskový, vzrostlo také HDP.

Zisk nezávislosti přinesl časté střídání nestabilních vlád

Dvě stě let poté, co brutální invaze Mongolů zničila jeho významné postavení, se Irák stal součástí Osmanské říše. V područí Turků zůstal až do první světové války, kdy jej obsadili Britové.

S nimi v roce 1930 uzavřeli Iráčané spojenectví a dva roky nato skončil britský správní mandát. Osamostatnění s sebou však přineslo rozsáhlé mocenské boje, jež zahrnovaly sérii vojenských převratů a náboženské nepokoje.

Foto: Profimedia.cz

Palác lásky v Sámaře

Po druhé světové válce, v níž se Irák postavil na stranu spojenců, sílily v zemi protibritské nálady, které měly původ zejména v palestinském problému a vzniku státu Izrael. Země se dokonce zúčastnila neúspěšného tažení proti židovskému státu ve Válce za nezávislost v roce 1948.

Nastolení islámské republiky

Brity nastolená monarchie byla svržena roku 1958 a nahrazena islámskou republikou. Převrat, který proběhl za přispění Saddáma Husajna deset let nato, přivedl k moci arabskou nacionalistickou stranu Baas. Do čela země se dostal generál Ahmad Hasan Bakr.

Foto: Profimedia.cz

Mešita Al Abbas v Karbale

Nově vzniklý stát podporoval tažení proti Kurdům a potlačování opozice. Šíité, třebaže tvořili ve státě většinu, byli vytlačeni z politického života. Došlo také ke zhoršení vztahů s některými okolními státy a nadále přetrvávaly protiizraelské postupy, jež zahrnovaly jak vojenské zásahy, tak ropný bojkot. Už od třicátých let totiž Irák bohatnul na obrovských ropných ložiscích.

V sedmdesátých letech se také stupňovaly spory se sousedním Íránem, který podporoval šíitskou opozici a Kurdy. Územní neshody nakonec vyústily v ozbrojené střety poblíž společných hranic těchto dvou států.

Válka s Íránem

V roce 1979 nastoupil do čela státu Saddám Husajn. Ropa nadále znamenala příliv obrovského množství peněz, což umožnilo rozvoj země. Měla dokonce vliv na chvilkové uklidnění sporů mezi problémovými skupinami obyvatel a přilákala zahraniční spojence.

Většinu osmdesátých let provázel Irák válečný konflikt s Íránem, do jehož čela se po islámské revoluci dostal ajatolláh Chomejní. Nejvyšší íránský duchovní vůdce se s Husajnem a jeho sekularistickým režimem neměl příliš v oblibě a k rozpoutání války přispěly zejména územní spory.

Foto: Profimedia.cz

Mešita Sheikh Omar v Bagdádu

Válka po několika letech střídavých ofenziv přerostla ve vzájemné bombardování ropných těžebních zařízení. Do konfliktu se zapojily také Spojené státy, které zakročily proti íránské straně. 20. srpna 1988 Íránci po opakovaných výzvách přistoupili na uzavření míru.

Invaze do Kuvajtu

Válkou zadlužený Irák v roce 1990 zaútočil na sousední Kuvajt, který mu odmítl odpustit dluh. Po započetí invaze vypověděly Spojené státy Iráku spojenectví z předchozího konfliktu a společně s některými dalšími arabskými zeměmi vyslaly své vojáky v rámci operace Pouštní štít na ochranu Saúdské Arábie. Husajn jim pohrozil válkou a násilně připojil Kuvajt ke svému území.

Po vypršení daného ultimáta na stažení z Kuvajtu zaútočily 17. ledna na Husajnovy oddíly spojenci v operaci Pouštní bouře. Saddám Husajn na oplátku ostřeloval Saúdskou Arábii a Izrael a nechal zapálit kuvajtské ropné plošiny. Krom toho také způsobil obrovskou ekologickou katastrofu, když poručil vylít do Perského zálivu 11 milionů barelů ropy.

Foto: Profimedia.cz

Bazaar v Bagdádu

Spojeneckým silám se nakonec podařilo zatlačit Saddámovy vojáky zpět do Iráku a na jaře 1991 bylo podepsáno příměří, jehož podmínkou Iráku bylo zbavení se chemických a biologických zbraní a vpuštění do země zbrojních inspektorů OSN, kteří budou dohlížet nad plněním nařízení.

Americká invaze do Iráku

V roce 2001 se ve Spojených státech stal prezidentem George W. Bush a hned po osmi měsících ve funkci musel čelit největší výzvě v úřadě v podobě teroristických útoků na newyorská dvojčata. Následná válka proti terorismu se zaměřila na Afghánistán, kde se měl skrývat šéf Al-Káidy Usáma Bin Ládin.

Brzy po odstranění Tálibánu od moci se začal Bush poohlížet také po Iráku, který podezíral z vlastnění chemických zbraní a napojení na Al-Káidu. Třebaže už tehdy byly obě domněnky ve velké míře vyvráceny, Bush si stál za svým a navzdory celosvětovým protestům a negativním zprávám inspektorů se rozhodl pro vojenský zásah. Válka začala v noci na 20. března 2003 útokem na Bagdád. Ten byl během několika týdnů dobyt a Saddámův režim svržen.

Foto: Profimedia.cz

Město Al-Mada'in v Bagdádu z období druhého století před Kristem

Pád iráckého diktátora rozpoutal nejprve vlnu oslav, ale následně vyvolal chaos, rabování, násilností a nakonec rozsáhlé povstání. Ani dopadení Saddáma Husajna v prosinci téhož roku, ani oficiální předání suverenity do rukou iráckého lidu v roce 2004 nezabránilo krveprolití.

V zemi propukla nábožensky laděná občanská válka mezi většinovými šíity a sunnity, kteří po pádu Saddáma Husajna přišli o své výsadní postavení v zemi. Boje doprovázely bombové útoky a sebevražedné atentáty, které byly takřka na denním pořádku a během let si vyžádaly tisíce obětí. Jednou z metod iráckých povstalců se staly také únosy, zejména cizinců. Záznamy z jejich poprav pak vzbouřenci publikovali na internetu. V severní části země se zase vyhrocoval územní konflikt mezi Araby a Kurdy.

Americké jednotky se stahují

V lednu 2005 uspořádali Američané první multipartajní volby v Iráku za posledních pět dekád. Zapříčinily historický zlom, když se - z velké míry díky sunnitskému bojkotu - k moci dostali šíité. V tomtéž roce došlo také poprvé po více než padesáti letech k regulérnímu zvolení prezidenta, stal se jím Džalál Talabání, zástupce kurdské menšiny. To samozřejmě ještě přiživilo partyzánské boje.

Foto: Profimedia.cz

Hořící ropné vrty v Kuvajtu

Jisté zlepšení situace přece jen přišlo. Stalo se tak v průběhu roku 2008, kdy Bush přistoupil na časový plán, jenž zaručoval stažení amerických bojových jednotek z iráckých měst na konci června 2009 a z celé země v roce 2011. Mimo to souhlasil se svěřením značné kontroly nad bojovými operacemi, zadrženými vězni a dokonce nad některými soudními procesy s americkými vojáky Iráčanům.

Mezitím byl po více než rok trvajícím procesu 30. prosince 2006 popraven Saddám Husajn, který zemi autokraticky vládl téměř tři desetiletí.

Irák popravil bývalého diktátora Saddáma Husajna

Blízký a Střední východ

Američané dostáli svým slibům a v roce 2009 stáhli své jednotky z iráckých měst. 31. srpna 2010 pak oficiálně skončila operace Irácká svoboda a ze země zmizela většina spojeneckých vojáků.

V roce 2010 se Irák po téměř devítiměsíčním patu zapsal do té doby nejdelším bezvládím na světě. Po březnových volbách došlo teprve v prosinci k sestavení nové vlády. Ve svých funkcích zůstali prezident Džalál Talabání i premiér Núrí Málikí.

Nová vlna násilí a nepokojů

V roce 2011 však zemi ochromila nová vlna protestů, povstání a revolucí, jež je označována jako arabské jaro a která probíhala i v dalších arabských státech na Blízkém východě. Nepokoje vystupovaly proti chudobě, nezaměstnanosti, celkově špatným životním podmínkám a politickému, často autoritářskému režimu a vysoké korupci.

Na rozdíl od ostatních zemí ale Iráčané neusilovali o svržení svého vůdce, nýbrž po letech válek a strádání požadovali zejména lepší státní služby. Jejich protesty přerostly v násilnosti 25. února, když vládní složky zaútočily na davy lidí v několika městech a minimálně čtyři z nich usmrtily.

Kromě demonstrací, kterých se účastnily tisíce lidí, ale zemí začaly otřásat především bombové útoky a atentáty. Terčem byli většinou policisté a vojáci, ale i civilisté, zejména šíité. Bezpečností situace v zemi se zhoršovala čím dál tím více, měsíčně umíraly stovky lidí. V letech 2012 a 2013 se útoky jen a jen zhoršovaly. V té době již v zemi působila irácká odnož teroristické sítě Al-Káida.

V roce 2013 se situace v Iráku ještě více vyostřila. Prudce vzrostlo násilí, především přibylo vzájemných útoků šíitů a radikálních sunnitů. Problémem bylo především sektářské rozdělení země, kdy menšinoví sunnité byli ostrakizováni, ale také zkorumpovaná vláda šíity Núrího Málikího, která nehledala konsensus.

Obnovení napětí mezi sunnity a šíity využili radikální sunnité z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě napojené na Al-Káidu a v provincii Anbár na přelomu let 2013 a 2014 obsadili města Fallúdža a Ramádí. Iráckým bezpečnostním silám se nedařilo zabránit vraždění, přestože vojsko proti ozbrojeným skupinám intenzivně bojovalo.

Radikálové napojení na Al-Káidu v dalších měsících rozšiřovala oblast svého působení o několik dalších měst. Irácké bezpečnostní síly se útoky snažily odrážet. Džihádisté v dobytých místech v Iráku masově popravovali civilisty. V červnu 2013 vzbouřenci z řad islamistických radikálů obsadili město Mosul na severu země (Mosul leží 360 kilometrů severně od Bagdádu). Policisté ho opustili poté, co islamisté dobyli policejní a úřední budovy. Útočníci byli napojeni na místní odnož Al-Káidy - militantní Islámský stát v Iráku.

Před radikálními islamisty záhy z města a jeho okolí prchaly statisíce lidí. Sunnitští radikálové z Islámského státu v Iráku tak po rychlém dobytí dalších měst ovládali území o rozloze 38 000 kilometrů čtverečních, což je oblast větší než Belgie. Jejich cílem byl Bagdád a Irák se tak ocitl na pokraji nové války.

Válka v Iráku (2013 - 2017) a Islámský stát

Islámský stát nevznikl z ničeho, vyhlášení chalífátu v polovině roku 2014 předcházel dlouhý vývoj sahající do dob války v Iráku po americké invazi. V roce 2014 sunnitští povstalci patřící k teroristické skupině Islámský stát ovládli velké území včetně několika velkých iráckých měst, jako je Tikrít, Fallúdža a Mosul. Irácká vláda ztratila kontrolu nad svými hranicemi s Jordánskem i Sýrií.

Rychlé územní zisky Islámského státu, a především válečná zvěrstva, kterých se džihádisté na civilistech dopouštěli, vedly k zásahu a vojenské pomoci mnoha států včetně České republiky. V bojích se velmi angažovaly Spojené státy americké, ale také Francie, Německo, Velká Británie, Austrálie, Kanada i Česká republika, kteří se do bojů zapojily přímo či zemi podporovaly dodávkou vojenské výzbroje. ČR například dodala Iráku české bitevníky L-159, miliony nábojů do kalašnikovů nebo granáty.

Během let 2015 a 2017 Islámský stát postupně ztrácel svá dobytá území díky ofenzivě iráckých sil i pomoci koalice dalších států bojujících proti IS. V roce 2015 IS ztratil města Tikrít, Bajdží, Sindžár a Ramadi, v roce 2016 Fallúdžu. Dobytí Mosulu v červnu 2017 iráckými silami byla válka v Iráku prakticky ukončena. Tehdejší irácký premiér Haider al-Abadi vyhlásil vítězství nad Islámským státem v prosinci 2017.

Upalování zaživa, věšení za nohy, znásilňování školaček. Všední den v Islámském státě

Blízký a Střední východ

Válka si vyžádala desítky tisíc obětí z řad civilistů. Džihádisté Islámského státu navíc v Iráku páchaly na lidech nepochopitelná zvěrstva. Krutý osud potkal tisíce jezídů (Jezídové tvoří minoritní náboženskou skupinu, která vyznává archaické náboženství spojující zoroastrismus a hinduismus s prvky křesťanství a islámu. Radikální sunnité je považují za uctívače ďábla, nutí je ke konverzi k islámu a zabíjejí je - pozn.red.).

Jezídské dívky a ženy byli Islamisty zajaty, zotročovány, znásilňovány a prodávány na trhu jako dobytek. Tisíce jezídů byli nuceni uprchnout do hor na severu Iráku a odkud posléze opět prchali, když IS území dobylo. Mučeni, týráni, pohřbíváni za živa byli ale i tisíce dalších civilistů. Tisíce lidí zemřeli při bombových a sebevražedných útocích.

Působení Islámského státu ale mělo dopad i na okolní země a Evropu, kde vznikaly jeho buňky. IS systematicky pašoval své bojovníky do zemí Evropské unie, což mělo za následek několik teroristických útoků - např. v Paříži nebo v Bruselu.

Články k tématu

Sýrie: Čtyři útoky na Američany za 24 hodin

Americké a mezinárodní jednotky v severovýchodní Sýrii se v uplynulých 24 hodinách staly nejméně čtyřikrát terčem raketového či dronového útoku. Podle agentury...

Na Američany v Iráku udeřily rakety a drony

Na americké vojáky v Iráku zaútočily rakety a drony a několik jich zranily. Podle agentury Reuters, která se odvolává na americké bezpečnostní zdroje, udeřily...

Zemřel David Kay

Ve věku 82 let zemřel bývalý americký zbrojní inspektor David Kay, který v roce 2003 pomohl odhalit, že irácký režim Saddáma Husajna nevyvíjel žádné zbraně...

ANALÝZA: Irácký sud s prachem

Doba, kdy Irák stál v čele pozornosti, minula. Postupně byl svržen Saddám Husajn, poražena šíitská Mahdího armáda i vzbouření sunnité, utlumen sektářský...

Brusel tlačí na Irák kvůli Litvě

Evropská unie stupňuje tlak na Irák, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Jejich prostřednictvím se do Minsku dostávají stovky běženců, kteří za...

USA v Iráku zůstanou. Ale už jen jako poradci

Spojené státy a Irák v těchto dnech dojednávají podobu společné dohody, podle níž by se nynější bojová mise americké armády v Iráku oficiálně přeměnila na...

Na tržišti v Bagdádu vybuchla bomba

Nejméně 35 mrtvých a desítky zraněných si v pondělí vyžádal výbuch bomby na tržišti na bagdádském předměstí. S odvoláním na irácké bezpečnostní zdroje o tom...

Rumsfeld zanechal memento k válkám

Na samém konci června zemřel někdejší ministr obrany USA Donald Rumsfeld. Byla to mimořádně silná a vlivná osobnost. Měl diplom z politických studií na...

V Německu prudce vzrostly žádosti o azyl

Počet žadatelů o azyl v Německu v květnu výrazně vzrostl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Informoval o tom v úterý rozhlas Deutsche Welle...

Tony Blair: Nebavilo mě být premiérem

Downing Street 10, ikonické sídlo britských premiérů, oslavilo v sobotu třísté narozeniny. Veřejnoprávní stanice BBC Radio 4 pro tuto příležitost připravila...