Hlavní obsah
Nové vozítko mise ExoMars je dokončeno. Jenže si ještě nějaký čas pobude v laboratoři... Foto: Reuters

Start mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu s vysláním robotického vozítka se kvůli situaci kolem koronaviru v Evropě o dva roky odkládá. Podle agentury Reuters virus SARS-CoV-2 ovlivňuje i mnoho dalších akcí, například Nepál uzavřel kvůli obavám z propuknutí nemoci Covid-19 pro tuto lezeckou sezonu všechny své himálajské vrcholy včetně Mount Everestu.

Nové vozítko mise ExoMars je dokončeno. Jenže si ještě nějaký čas pobude v laboratoři... Foto: Reuters
Kvůli koronaviru se o dva roky odkládá evropská mise na Mars

„Roskosmos a ESA se rozhodly odložit start mise ExoMars, zaměřené na zkoumání rudé planety, na rok 2022,“ stojí v prohlášení ruské státní korporace. Rozhodnutí se podle agentury TASS přijalo, jelikož „závěrečnou fázi rusko-evropské mise ExoMars narušilo zhoršení epidemiologické situace v evropských zemích“.

Vozítko „Rosalind Franklinová“, pojmenované na počest britské chemičky (1920–1958) podílející se na objasnění molekulární struktury DNA, mělo být na cestu k rudé planetě vysláno letos v červenci nebo v srpnu, ale jak doplňuje britská zpravodajská stanice BBC, inženýři už kvůli vzniklé situaci zkrátka nebudou schopni rover a další náležitosti ke startu včas připravit.

Nyní se s jeho odletem z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu počítá až v srpnu nebo v září o dva roky později. ESA na svém webu předpokládá přistání na sousední planetě v období duben až červenec 2023.

Záleží na vzájemné pozici Země a Marsu

Nový termín startu byl vybrán s ohledem na balistické podmínky, které umožňují vypuštění aparátu ze Země k Marsu jednou za dva roky v rámci dvou krátkodobých časových úseků (tzv. letových oken), jež trvají každý deset dnů. Jde o to, aby v příslušné době byly obě planety na svých orbitách vůči sobě příznivě zarovnány.

Rover s původním pracovním názvem ExoMars 2020 bude podle ESA prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň i zkoumat její hlubiny. Má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i nynějšího – života.

Letos v létě chce i americký vesmírný úřad NASA na Mars poslat dalšího automatického výzkumníka, šestikolový rover Perseverence. Ten bude také pátrat po stopách možného minulého života na planetě a sbírat údaje o klimatu a geologii planety.

I Čína uzavřela svou část Everestu

Hrozba dalšího šíření koronaviru stopla od března do května i horolezecké výpravy v Nepálu, což ovlivní stovky nadšenců, kteří jinak mívají v tomto období příhodné podmínky.

Horolezec pod Mount Everestem

Foto: Navesh Chitrakar, Reuters

Právě Mt. Everest, nejvyšší hora světa s výškou 8848 metrů nad mořem, se rozkládá na hranici mezi Nepálem a Tibetskou autonomní oblastí spadající pod Čínu. Číňané též oznámili uzavřené své strany hory, píše Reuters.

Nepál dostává každoročně více než čtyři miliony dolarů (cca 95 milionů Kč) za povolení výstupu na nejvyšší vrchol světa a další hory. Je to podruhé v posledních letech, kdy byla lezecká sezona přerušena. Expedice byly v roce 2015 pozastaveny poté, co 25. dubna toho roku Nepál zasáhlo velké zemětřesení, při kterém přišlo o život asi devět tisíc lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků