Hlavní obsah

V červenci by měla odstartovat druhá evropská mise na Mars. Cílem je najít život

Odborníci z Evropské unie a Ruska spolupracují na misi na Mars, aby se pokusili zodpovědět otázku, zda život na rudé planetě vůbec někdy existoval. Pokud nedojde k nečekaným zádrhelům jako nedávno s padáky, jejich sonda by se k rudé planetě měla vydat letos v červenci. Samotný program ExoMars se podle Evropské kosmické agentury (ESA) skládá ze dvou misí.

V červenci by měla odstartovat druhá evropská mise na Mars. Cílem je najít život

První mise ExoMars byla spuštěna roku 2016, kdy se na oběžnou dráhu Marsu umístila sonda Trace Gas Orbiter, která zkoumá jeho atmosféru.

V rámci této mise byl nasazen i přistávací modul Schiaparelli se záměrem na naší sousední planetě přistát. To se však nepovedlo a sonda Schiaparelli se o marsovský povrch roztříštila.

Při druhé misi, naplánované po zpoždění ve vývoji vědeckých aparátů ideálně na červenec 2020, vyšle ruská vesmírná korporace Roskosmos přistávací plošinu Kazačok, zatímco ESA svůj rover, kterému se přezdívá „Rosalind Franklinová“ na počest britské chemičky (1920–1958) podílející se na objasnění molekulární struktury DNA. Do kosmu je dopraví ruská raketa Proton-M.

Nosná raketa Proton-M

Foto: Profimedia.cz

Raketa ale vynese hned dva moduly – kromě onoho přistávacího Kazačoku s šestikolovým robotickým vozítkem Rosalind Franklinová uvnitř půjde i o modul přepravní.

Přistání na jaře 2021

Po devítiměsíční cestě se před vstupem do atmosféry Marsu od přepravního (nosného) modulu, který pak shoří, onen sestupový oddělí a zkusí příští rok na jaře tu největší výzvu, a to provést řízené přistání na povrchu na místě zvaném Oxia Planum.

Podle portálu Space.com jde o oblast na severní polokouli planety, která je bohatá na ložiska jílu, což ukazuje na dávnou vodní aktivitu. Jsou tam i vyschlá řečiště.

Přistávací platforma Kazačok

Foto: Profimedia.cz

Platforma Kazačok zůstane na místě přistání, aby prostudovala povrchové prostředí. Nástroje na palubě budou použity k fotografování místa přistání, studování distribuce podpovrchové vody, rovněž zkoumání atmosféry a vnitřní struktury planety.

Vozítko Rosalind Franklinová se mezitím bude pohybovat po povrchu planety – má být schopno „chůze“ a má vydržet mimořádné teplotní rozdíly.

„Teploty na Marsu jsou většinou extrémně chladné, nefunguje tam vzduch jako na Zemi. V noci se můžeme dostat až na –130 °C, ve dne se ale mohou části vozítka zahřát až na 85 nebo 90 °C,“ vysvětlila už dříve členka britského Ústavu strojních inženýrů Abbie Huttyová.

Pátrání po mikrobech

Rover navíc s pomocí takzvaných stereokamer sestaví navigační mapy pro zamezení kolize v terénu. Provrtá se též do dvoumetrové hloubky, aby získal podzemní vzorky. Ty mohou obsahovat konzervované biomarkery (měřitelné ukazatele určitých biologických podmínek), které se pak podrobí chemické, fyzikální a spektrální analýze.

Rover Rosalind Franklinová

Foto: Profimedia.cz

Podle stanice BBC bude v této hloubce konkrétně pátrat po potenciálních mikrobech – ještě žijících či zkamenělých.

A to není vše. Mezinárodní porota již dávno vybrala jedenáct zvuků, které mají na palubě sondy ExoMars odletět. Je mezi nimi i píseň české kapely Exit Empire.

Nahrávky ponese paměť českého zařízení, které bude na čtvrté planetě Sluneční soustavy měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a zjišťovat, zda na Marsu existují blesky.

Problém s padáky

Agentura Reuters připomíná, že měl projekt ExoMars loni potíže s padáky, které se během výškových testů trhaly.

Evropsko-ruský tým od té doby spolupracoval s americkým vesmírným úřadem NASA na vyřešení problémů – a již oznámil, že závady byly odstraněny. Nicméně další zkoušky na inženýry ještě čekají. Uvidíme tedy, jestli letní start opravdu vyjde.

Svůj rover, který si dokáže poradit s překážkami, tam plánují v podobnou dobu poslat i Američané. Příští rok by měl dosednout do marsovského kráteru Jezero.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků