Hlavní obsah
Svět čeká na vakcínu proti koronaviru Foto: Profimedia.cz

Vakcína proti koronaviru, kterou vyvinula kanadská laboratoř VIDO-InterVac při univerzitě v Saskatchewanu, se již testuje na zvířatech, uvedl v noci na pátek server Narcity. Její vytvoření společnost oznámila 9. března. Zatím však není jasné, kdy by mohla být použita u lidí. Ředitel jiné kanadské společnosti, Medicago, Bruce Clark uvedl, že už se povedlo vytvořit částice podobné viru, což je klíčový krok k vakcíně. Pokud budou zmírněna regulační opatření, mohla by být k dispozici od listopadu.

Svět čeká na vakcínu proti koronaviru Foto: Profimedia.cz
Kanaďané už testují vakcínu proti koronaviru na zvířatech

Ředitel společnosti VIDO-InterVac Volker Gerdts řekl serveru CJWW, že zkušenosti s epidemií SARS poskytly výzkumníkům návod, jak by taková vakcína měla vypadat. Zdůraznil, že zbývá už jen pár týdnů k dokončení výzkumných testů. Ohledně účinnosti vakcíny je optimistický.

Neuvedl ale, na jakých zvířatech se vakcína testuje. Dříve společnost uvedla, že to budou fretky. „Na světě probíhá závod, které zvíře je nejlepší jako model nákazy u lidí. Jsou to myši, křečci, nebo fretky? Model, který bude fungovat nejlépe, použijeme,“ řekl Gerdts.

VIDO-InterVac se podílel na vývoji vakcíny proti SARS a proti jinému druhu koronaviru, který zabil v USA 10 milionů prasat. Použil přímo vzorky viru, které vývoj urychlily a zajistily větší účinnost.

Vedoucí výzkumu Darryl Falzarano uvedl pro kanadskou stanici CBC, že žádá přímo o vzorky viru, které by vývoj urychlily, protože syntetizování viru na základě sekvence DNA by mohlo trvat týdny. První vzorek vakcíny, který by se testoval na fretkách, by chtěl mít do šesti až osmi týdnů.

Medicago sází na vakcínu z rostlin

Firma Medicago sídlící v Quebeku uvedla, že 20 dnů poté, co získala genetickou sekvenci viru SARS-CoV-2, vytvořila částice podobné viru (VLP). To je první, ovšem zcela klíčový krok k vývoji očkovací látky, protože zbytek je už rutina. Ředitel společnosti Bruce Clark dal najevo naději, že firma by mohla vyrábět až 10 milionů dávek měsíčně. Bude-li očkovací látka schválena, mohla by být k dispozici na začátku listopadu.

Clark vysvětlil, jak je možné, že by mohli mít takové množství vakcíny tak rychle. Nepoužívají totiž k její výrobě vajíčka, což je obvyklý postup, při němž se virus vstřikuje do vajec, kde se množí. Místo toho použili rostliny. Genetickou sekvenci viru vložili do půdní bakterie, která se dostala do těla rostliny, v tomto případě šlo o rostlinu blízce příbuznou tabáku. Rostlina pak začala vytvářet protein, který může být použit jako očkovací látka.

„Rozdíl je, že my přímo vytváříme vakcínu nebo protilátku bez toho, abychom množili virus,“ řekl Clark a dodal, že metoda je rychlejší a snáze se dá reagovat na předpokládané mutace viru. Jen se musí získat pozměněná genetická sekvence viru a vypěstovat nové rostliny.

Společnost Medicago stojí v čele produkce vakcín vytvořených pomocí rostlin. Už dříve prokázala, že umí jako první zvládat chřipkové pandemie. V roce 2009 vytvořila výzkumnou vakcínu proti chřipce H1N1. O tři roky později vyrobila za měsíc 10 milionů dávek monovalentní vakcíny proti chřipce pro americkou agenturu DARPA, která spadá pod Pentagon. Použila přitom rostliny tabáku od společnosti Reynolds. V roce 2015 ukázala, že by mohla rychle produkovat monoklonální protilátku proti ebole, kde se ale objevily problémy s účinností proti různým kmenům viru.

Na vývoji vakcíny proti nemoci Covid-19 Medicago spolupracuje se Střediskem pro infekční nemoci při Lavalově univerzitě, které pomohlo vyvíjet léky a očkování proti ebole.

Přístup Medicaga je odlišný v tom, že nevyužívá látek ze zvířat ani živých virů, nýbrž částic, které napodobují virus. Tělo proti nim samo vytvoří potřebné protilátky. Účinnost je ale občas zpochybňována.

Vakcínu vyvíjejí i Izraelci

Vytvoření vakcíny už oznámily i jiné společnosti, tento týden například Izraelský institut pro biologický výzkum, ovšem i ten čekají dlouhé testy včetně závěrečných klinických.

Clark ale uvedl, že metoda použitá Medicagem, která se už uplatnila u výroby očkování proti chřipce, je mnohem spolehlivější a vakcína se dá snáze vyrábět ve velkém množství.

„Je tu pár dalších, kteří tvrdí, že mají - budeme tomu říkat - vakcíny,“ řekl ředitel firmy Medicago. „Ale používají odlišnou technologii. V některých případech jde o vakcíny postavené na sekvenci RNA nebo DNA, jejich účinnost se ještě neprokázala. Doufejme, že budou úspěšní,“ uvedl Clark.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků