Hlavní obsah

Zničení Ruska? O tom přemýšlí jen sám Putin, řekl Novinkám litevský diplomat

– Vilnius

Signatáři Budapešťského memoranda Ukrajinu zradili, ta se ale členství v NATO nevzdá. V exkluzivním rozhovoru pro Novinky to uvedl bývalý dlouholetý litevský ministr zahraničí a obrany Linas Linkevičius, který nyní působí jako speciální velvyslanec. Podle něj musí Evropská unie okamžitě udělit Ukrajině status kandidátské země. Rusům bych řekl, ať jdou domů, jediný, kdo je ohrožuje, je Vladimir Putin, dodává.

Foto: Profimedia.cz

Linas Antanas Linkevičius

Článek

(Od našeho zvláštního zpravodaje ve Vilniusu).

V přípravě na rozhovor jsem si znovu četl váš komentář ve Wall Street Journal z roku 2015, po ruské anexi Krymu. Kdybych nevěděl, kdy to vyšlo, myslel bych si, že jste to napsal včera. Nesmíme přistoupit na nový status quo, „nesmíme udělat ústupky“, apeloval jste tehdy. Bojíte se, že k tomu dojde znovu?

Odpovím vám velice konkrétně. Poezie typu „máme Ukrajince v srdci, patří do rodiny“ je moc hezká, ale je zapotřebí ji přeložit do právního jazyka. Musíme jim udělit status kandidátské země do EU.

Rozhodnutí padne příští měsíc. Vyplnili dotazník, předpokládám, že Evropská komise dodá pozitivní odpověď, a pak už bude na Evropské radě, aby rozhodla. Potřebujeme konsenzus. Musíme jim udělit status kandidátské země teď v červnu. To by byla upřímná reakce. To není o členství jako takovém, to trvá několik let, stačí se podívat na Turecko. Ale něco jim dát musíme, zaslouží si to. Nejenom morálně, ale i v dalších ohledech.

Budapešťské memorandum. Signatáři tohoto dokumentu Ukrajince v podstatě zradili. Skupina zemí, nikoli NATO, se v tom memorandu zavázala k jasným mezinárodním bezpečnostním zárukám. Rusko je porušilo, ale ostatní signatáři je nevymáhali.

A ještě jedna věc: NATO. Pokud se Ukrajinci své ambice nevzdají, a já předpokládám, že nevzdají, protože to byla strategie, tak to musí zaznít znovu. Asi víte, že na summitu v roce 2008 v Bukurešti bylo zopakováno, že Gruzie a Ukrajina se stanou členy NATO. Teď bude na konci června další summit a uvidíme, jestli se této touhy nevzdají. Teoreticky by sice mohli, ale v praktické rovině o tom pochybuji, protože to mají ukotveno v ústavě.

Zaznívají návrhy, aby se Ukrajinci té představy vzdali, ať má Putin alespoň nějaké vítězství.

Zaznívaly návrhy, ale jestli tomu tak není, tak by to měli zopakovat na summitu.

Zelenskyj: Macron jako prostředník selhal

Válka na Ukrajině

Myslíte, že by NATO mělo zůstat věrné své politice otevřených dveří?

Určitě. Těšíme se na to, že urychlíme proces vstupu pro Finsko a Švédsko. A to na ně nikdo neútočí. Hovoří se o tom, že by nejdříve měly začít s takzvaným „Akčním plánem členství” (Pomáhá aspirujícím členům připravit se na členství a plnit klíčové požadavky, pozn. red.), což vymyslely státy jako Německo a Francie, aby vstup ztížily.

Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO

Zahraniční

Mimochodem v prvním znění Bukurešťské deklarace to nebylo, tam prostě stálo, že se Gruzie a Ukrajina stanou členy Aliance. Teď je to ve stejné větě: stanou se členy, ale s podmínkou Akčního plánu členství. Má to být povinností pro všechny kandidáty, ale myslím, že udělají pro Finsko a Švédsko výjimku. A jestli se tak stane, pak to bude precedentem pro ostatní.

Pokud NATO urychlí vstup pro Finsko a Švédsko, tak se budou Ukrajinci logicky ptát, proč to nejde i s nimi, ne?

Však už se taky ptají. Jsou zklamaní a frustrovaní. Chápu, že během války je nelze přijmout, ale bavíme se tu o budoucnosti, o nějaké perspektivě. Spekulovalo se o tom, že to vzdají a pokusí se nalézt nějaký jiný způsob, jak si zaručit bezpečnost. Zní to divně, nevím, jak by něco takového mohlo vypadat.

Pokud Ukrajina v předvečer červnového summitu NATO řekne, že už do aliance nechce, pak se bezpochyby řadě našich spojenců uleví (...) Moje zdroje říkají, že se ambice vstoupit do NATO nevzdají.

Nezapomeňme prosím ještě na jednu důležitou věc: Budapešťské memorandum. Signatáři tohoto dokumentu Ukrajince v podstatě zradili. Skupina zemí, nikoliv NATO, se v tom memorandu zavázala k jasným mezinárodním bezpečnostním zárukám. Rusko je porušilo, ale ostatní signatáři je nevymáhali.

Zastavme se u tohoto memoranda. Vy byste mi tohle jakožto zkušený diplomat mohl jednou provždy objasnit. Ty země, které se k ochraně Ukrajiny zavázaly, tvrdí, že nešlo o právní závazek, pouze o deklaraci. Takže jak to mám chápat?

Jasně, nebyla to smlouva, jenom deklarace, to je pravda. Ale v politice, když jedna země dá druhé zemi písemný závazek, tak to pak nemůžete prostě zpochybnit jako cár bezcenného papíru. Jaká by pak byla váha jakýchkoli deklarací? Možná že to není právně závazné, ale politicky a hlavně morálně ano. Budapešť byla katastrofa.

Budapešťské memorandum je označení pro trojici mezinárodních dohod podepsaných 5. prosince 1994 v Budapešti, které poskytují záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a Ukrajině výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Ukrajina se zavázala vzdát se jaderného arzenálu.
Podepsáno bylo ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou, ruským prezidentem Borisem Jelcinem, americkým prezidentem Billem Clintonem a britským premiérem Johnem Majorem. Čína a Francie poskytly v samostatných dokumentech poněkud slabší individuální záruky.

Ale nejde jen o tohle. V roce 1994 se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní a teď čelí ruským výhrůžkám jadernými zbraněmi. Musíme se vrátit nejen k Budapešti, ale i k závazkům z předešlých summitů. Pokud Ukrajina v předvečer červnového summitu NATO řekne, že už do aliance nechce, pak se bezpochyby řadě našich spojenců uleví.

Nesmíme dopustit, aby takto brutální síla ignorující veškeré mezinárodní právo vydírala celý svět. Pokud ustoupíme, bude to znamenat, že jsou takové metody efektivní.

Ale nezapomeňme na Gruzii. Co bude s Gruzií? Nyní balancují, k některým sankcím se nepřidávají, vyhýbají se vyhrocené rétorice, protože vědí, že jsou zranitelní. Vidí, co se může stát, chápou, že mohou být další obětí. Nemají žádnou ochranu. Nikdo by jim nepřišel na pomoc. Moje zdroje říkají, že se ambice vstoupit do NATO nevzdají. Ani Gruzie, ani Ukrajina.

Takže když Zelenskyj zopakuje, že chce Ukrajinu dostat do NATO, tak ...

... tak to bude nepříjemná situace. Už slyším ty hlasy: „Pojďme se uklidnit. Neeskalujme to.“ Ale to nikoho nepřesvědčí. Zmínil jsem Gruzii, ale je tu ještě Moldavsko. Opět, žádná ochrana. Zamrzlý konflikt na svém území.

Je zle. Ohánět se raketami proti Finsku je komické, šokoval bývalý ruský plukovník

Evropa

S největší pravděpodobností se budou do nich chtít Rusové zakousnout hned po Ukrajině, obzvláště pokud se jim podaří vytvořit koridor na jihu a odstřihnout Oděsu. Podněstří je hezké místo, ne? Co na to řeknou Moldavané? Někteří už utíkají ze země pryč. A my na to opět budeme koukat, vysvětlovat, že nemůžeme zakročit, a výsledkem bude další katastrofa uprostřed Evropy s naším svolením.

Bude potřeba se vrátit k nastavení Rady bezpečnosti a odebrat zemím právo veta (...). Někteří ještě věří, že OSN něco dokáže, ale ona nedokáže. Generální tajemník přijede po dvou měsících bojů a zkouší zachránit tvář organizaci, která už ji dávno ztratila.

Nesmíme dopustit, aby takto brutální síla (Rusko – pozn. red.) ignorující veškeré mezinárodní právo vydírala celý svět. Pokud ustoupíme, bude to znamenat, že jsou takové metody efektivní.

Rozumíte argumentům, proč Západ nechce na Ukrajině vojensky zakročit?

Já jsem kromě ministra zahraničí také působil jako ministr obrany. Pokud se ptáte na vojenský střet, pak ano, to už by bylo moc. Ale pokud se bavíme o zajištění bezpečnosti pro humanitární koridory, pak si myslím, že by se armáda měla účastnit.

Nebo ochrana jaderných elektráren. Vždyť Rusové útočili i na ně! Kdyby se tam něco stalo, pak jsou nějaké hranice úplně irelevantní. Bezpečnost těchto zařízení by měla být předmětem jednání. Ani se to neřešilo...

Ale i to by Rusko přece vnímalo jako vojenské vměšování.

To jsou humanitární úkoly. Nejsou to útoky, nelze to považovat ani za obranu. Prostě bychom jen umožnili, aby zranění, ženy a děti se mohli bezpečně dostat mimo území konfliktu. Nezapomeňte, že tohle teď nikdo zajistit nedokáže. Rada bezpečnosti OSN ne, ta je zablokovaná.

To je další problém mimochodem. Bude potřeba se vrátit k nastavení Rady bezpečnosti a odebrat zemím právo veta. Charta OSN byla napsána v roce 1945, tehdy existovalo asi 90 zemí a nečekalo se, že by jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti mohl být agresorem.

V Bruselu se mě na evropskou jednotu vždy ptali novináři a já jim opakoval, že spíše než jednota je důležitá slušnost. Jednota je fajn, ale když jste jednotní v tom, že neděláte nic, tak sice máte jednotu, ale je to jednota o ničem. Nic, na co bychom měli být pyšní.

Teď stojíme zamrzlí na místě. Nemáme tu žádný legitimní a spolehlivý právní instrument, který by zvládl intervenovat a zabránit krizím. Když tu reformu neuděláme, pak ve světě nebude existovat žádná důvěra v mezinárodní spravedlnost. Někteří ještě věří, že OSN něco dokáže, ale ona nedokáže. Generální tajemník přijede po dvou měsících bojů a zkouší zachránit tvář organizaci, která už ji dávno ztratila.

Pojďme k EU. Ta se po celou dobu války chlubila jednotným postojem vůči Rusku. Nezdá se vám, že ta jednota poněkud pokulhává, když se podíváme na to, jak Maďarsko části šestého balíčku sankcí vetuje?

Říkejme tomu „blokuje“. V Bruselu se mě na evropskou jednotu vždy ptali novináři a já jim opakoval, že spíše než jednota je důležitá slušnost. Jednota je fajn, ale když jste jednotní v tom, že neděláte nic, tak sice máte jednotu, ale je to jednota o ničem. Nic, na co bychom měli být pyšní.

Takže těm, co sankce blokují, schází slušnost?

Asi bych to nerozváděl. Řekl jsem, co jsem řekl. Vždycky budou existovat výmluvy. Země bez moře nemají plynové potrubí, méně perspektivy, ale měly dost možností na to se připravit, najít si alternativy. Znáte tahle čísla? Když jsme zastavili dovoz ruského uhlí, přišla Moskva o osm miliard eur ročně. Kdybychom zastavili ropu a plyn, tak jenom od USA a EU přijde Rusko o miliardu eur denně. Pokud se nepletu, tak asi 36 procent ruských příjmů pochází z prodeje ropy a zemního plynu.

Šestý balík sankcí proti Rusku stále není. Brání mu Maďarsko

Domácí

Ostatní věci jsou samozřejmě důležité, ale tohle je základ. Když blokujeme základ, prodlužujeme životaschopnost tohoto agresivního režimu, který ohrožuje celý svět, nejen Ukrajinu. Tak o čem se tu bavíme? O slušnosti, nebo o upřímnosti?

Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden naštval Rusko svým komentářem v britském deníku Telegraph, kde označil ideologii ruského světa (russkij mir) za rakovinu představující hrozbu pro celý svět. Souhlasil byste s ním?

Použil bych jiná slova. Já rusky hovořím, mám rád ruskou literaturu a vždycky jsem trval na tom, že je potřeba oddělovat Kreml a Rusy. Ale přiznávám, že jsem se mýlil. Vidíte, že většina Rusů za Putinem a jeho šílenstvím stojí, vlivem propagandy a vymývání mozků. Je potřeba čas, aby se tyto rány zahojily a šlo rehabilitovat ruskou kulturu.

Ruská propaganda stupňuje výhrůžky: „Polsko už párkrát přestalo existovat“

Válka na Ukrajině

Ruský svět je teď něco devastujícího, jako pandemie. Ale mají právo na existenci. Lepší by asi bylo Rusům říct, že je nikdo neohrožuje, ať jdou domů a sedí si tam. Nikdo by se jich stejně ani nedotkl, kvůli tomu, co spáchali. To je evidentní.

Mluvčí Kremlu: Jaderné zbraně použijeme při existenčním ohrožení

Válka na Ukrajině

Teď zase hovoří o tom, že použijí jaderné zbraně, pokud někdo ohrozí jejich existenci. Ale jediný člověk, který ohrožuje existenci Ruska, je Putin. Nikdo jiný nad zničením Ruska vůbec nepřemýšlí. On je ten, který zvažuje nukleární sebevraždu. To je ohrožení existence. Jenže to ti Rusové s vymytými mozky, většina z nich, nevidí. Oni věří, že brání svoji zemi před invazí, před zničením. Nic takového přitom nikdy nehrozilo. Ruský svět se potýká s opravdu závažnými nemocemi a je čas se z nich vyléčit.

Linas Antanas Linkevičius
- litevský diplomat, jeden z nejvýznamnějších politiků v zemi
- ministr obrany v letech 1993 až 1996 a 2000 až 2004
- velvyslanec při NATO v letech 2005 až 2011
- velvyslanec v Bělorusku krátce v roce 2012
- ministr zahraničí v letech 2012 až 2020
- držitel Ceny Marka Palmera 2021 pro dlouholetý boj za lidská práva
- v současnosti působí na ministerstvu zahraničí jako speciální zmocněný velvyslanec (Ambassador-at-Large)

Reklama

Výběr článků

Načítám