Článek
Oranžová revoluce na sklonku roku 2004 v Kyjevě vypukla naplno a jméno Viktora Janukovyče poprvé obsadilo přední stránky světových novin. Tehdy málo známý premiér 45milionové Ukrajiny sice druhé kolo prezidentských voleb těsně vyhrál, ale kvůli obviněním z machinací a podvodů se hlasování opakovalo. U „reparátu“ šéf Strany regionů těsně podlehl Viktoru Juščenkovi a na svou hvězdnou chvilku si musel počkat dalších pět let.
Viktor Ferdorovyč Janukovyč se narodil 9. července 1950 ve městě Jenakijeve ve východní, průmyslové části tehdejší Ukrajinské SSR. Jeho otec byl strojvedoucí a matka, zdravotní sestra, zemřela pouhé dva roky po Viktorově narození.
Janukovyč o svém dětství nikdy příliš nemluvil, při jedné z debat s někdejším gruzínským prezidentem Eduardem Ševardnadzem však přiznal, že jej vychovával muž gruzínského původu, čímž však nemyslel svého biologického otce. „Janukovyč mi dříve sám řekl, že jej vychoval muž gruzínského původu, který mu pomohl postavit se na nohy,“ prohlásil koncem ledna 2010 Ševardnadze.
Janukovyč s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem
Dvakrát v cele
Možná i nedostatečné rodinné zázemí přivedlo dospívajícího Viktora na šikmou plochu. Připojil se k pouličním gangům a už ve svých 17 letech byl odsouzen ke třem letům vězení za spoluúčast na loupeži. Vězení opustil za dobré chování předčasně po sedmi měsících.
Podruhé se Janukovyč dostal do křížku se zákonem v roce 1970, kdy za způsobení újmy na zdraví střední závažnosti dostal dva roky.
Roku 1978 však Doněcký oblastní soud rozsudky zrušil poté, co se na něj s touto žádostí obrátil bývalý kosmonaut a tehdejší poslanec Nejvyššího sovětu SSSR Heorhij Berehovyj.
V roce 1980 pak Janukovyč dokončil obor inženýr-mechanik na polytechnice v Doněcku, o dvacet let později si pak vzdělání doplnil o diplom z mezinárodního práva.
