Hlavní obsah
Ivan Gašparovič Foto: Reuters

Někdejší člen KSČ vystudoval práva a několik let působil na městských a okresních prokuraturách. Dlouhou dobu také přednášel na vysokých školách. Po revoluci vstoupil po boku Vladimíra Mečiara do politiky. Stal se předsedou Národní rady SR a v roce 2004 byl zvolen do funkce prezidenta. Jako jediný ve slovenské historii tento post obhájil.

Ivan Gašparovič Foto: Reuters
Ivan Gašparovič

Třetí slovenský prezident Ivan Gašparovič je vystudovaným právníkem. Narodil se 27. března 1941 v obci Poltár poblíž Zvolena. Po studiích na bratislavské Univerzitě Komenského a habilitaci na Karlově univerzitě pracoval několik let na městských a okresních prokuraturách. V době normalizace také přednášel na Katedře trestního práva, kriminologie a kriminalistiky na Právnické fakultě Univerzity Komenského.

Na jeho minulosti leží škraloup v podobě členství v KSČ, kam vstoupil ve svých sedmadvaceti letech. Dnes říká, že to byl jen projev podpory Dubčekova Pražského jara. V současnosti se mu však vytýká, že na pozici vedoucího prezidentské kanceláře obsadil někdejšího komunistického ministra spravedlnosti Milana Čiče.

Radičová s Ivanem Gašparovičem

Foto: Profimedia.cz

Po revoluci se stal Gašparovič prorektorem bratislavské univerzity a rovněž přednášel na Karlově univerzitě, kde byl také členem vědecké rady.

Ženatý otec dvou dospělých dětí měl vždycky blízko ke sportu. V éře Československa působil více jak dvacet let jako místopředseda svazu ledního hokeje a patřila mu také funkce místopředsedy hokejového oddílu TJ Slovan Bratislava.

V letech 1990 - 1992 byl generálním prokurátorem ČSFR a coby předseda Slovenské národní rady se podílel na přípravě slovenské ústavy. Později čtyři roky předsedal Národní radě Slovenské republiky.

Stálice slovenské politiky

Dlouhou dobu byl Gašparovič stínem a předpokládaným následovníkem prvního slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. Již v roce 1992 vstoupil do jeho Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), čímž jeho politická kariéra začala prudce stoupat. Po deseti letech však kvůli neshodám z partaje vystoupil a založil Hnutí za demokracii (HZD), kterému do roku 2004 předsedal. Hnutí však nebylo úspěšné, v následujících třech volbách se ani jednou neprobojovalo do parlamentu.

Prezident Václav Klaus ukazuje euro, které dostal od slovenského kolegy Gašparoviče.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Post partajního lídra tehdy přenechal Jozefu Grapovi. Prezidentského úřadu se ujal v červnu 2004 poté, co nejprve v prvním kole přímých voleb překvapivě vyřadil Eduarda Kukuna z SDKÚ a posléze deklasoval i bývalého slovenského premiéra a svého někdejšího kolegu Vladimíra Mečiara. Nebylo to však prvně, co seděl v prezidentském křesle. Ještě předtím, v roce 1998, byl na několik měsíců úřadem pověřen namísto odstoupivšího Michala Kováče.

Prezidentský mandát se rozhodl obhájit i pro následující pětileté období. V roce 2009 se za podpory nejsilnější vládní strany Smer Roberta Fica a nacionalistické SNS Jána Sloty postavil ve druhém kole prezidentských voleb opoziční kandidátce Ivetě Radičové (SDKÚ). Zvítězil s jedenáctiprocentní převahou, což z něj učinilo prvního slovenského prezidenta, který zemi vládl více jak jedno volební období. Prezidentem byl do roku 2014, kdy ho nahradil Andrej Kiska.

V roce 2013 byl vyznamenán Řádem bílého lva od tehdejšího Českého prezidenta Václava Klause. Gašparovič také symbolicky předal Klausovi Řád bílého dvojkříže.

Gašparovič od roku 2014 bojuje s rakovinou tlustého střeva.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků