Článek
Zemětřesení představuje krátkodobé otřesy zemské kůry různé intenzity. Pohyb je vyvolán uvolněním napětí z pohybů zemských desek. Významnější výskyt zemětřesení je tedy především v oblastech, kudy procházejí zlomy zemských desek.
Taková území jsou například na západě Ameriky, ve východní Asii a blízkých ostrovech, v Austrálii, na Kavkaze, v Íránu nebo ve Středomoří.
Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum.
Zemětřesení je zpravidla vázáno na geologicky mladé, tektonicky neklidné oblasti, okraje litosferických desek, nebo okolí velkých hlubinných zlomů.
Zemětřesení 2023
Zkraje roku 2023 zasáhlo zemětřesení hned několik zemí. Prvním a zároveň nejničivějším bylo zemětřesení z 6. února v Turecku a Sýrii o síle téměř 8 stupňů Richterovy škály, které si vyžádalo desítky tisíc obětí. O týden později byla zemětřesení zaznamenána dále v Rumunsku, na Novém Zélandu a v Chorvatsku. Následný týden bylo zaznamenáno další zemětřesení ještě v Číně a Tádžikistánu. Slabé zemětřesení zaznamenali také na Ukrajině. Podle seismologů spolu ale jednotlivá zemětřesení nesouvisejí.
Série světových zemětřesení? Podle seismologů spolu události nesouvisejí
Příčiny zemětřesení
| Řítivá zemětřesení vznikají zřícením stropů podzemních dutin nejčastěji krasového původu, někdy i dutin vzniklých hlubinným dobýváním ložisek. Lokálně může mít toto zemětřesení katastrofické účinky. |
| Sopečná zemětřesení bývají průvodním jevem vulkanické činnosti. Zpravidla předcházejí vlastním výbuchům nebo výlevům lávy. Zemětřesení je vyvoláno pohybem ker pod tlakem vystupující lávy nebo plynů a par. |
| Tektonická zemětřesení jsou způsobována tektonickým pohybem ker na zlomových spárách. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech. Je to nejčastější a nejzhoubnější typ zemětřesení. |
| Zdroj: geotech.fce.vutbr.cz |
Jak dlouho trvá zemětřesení
Většina zemětřesení trvá jen pár sekund, ale některá mohou trvat jednu minutu nebo více. Za hlavním zemětřesením často následuje několik otřesů.
Richterova stupnice
| Co je Richterova stupnice: |
|---|
| Určuje velikost zemětřesení. |
| Vytvořil ji v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter. |
| Je založena na množství energie v ohnisku zemětřesení a udává intenzitu pohybu země měřenou ve vzdálenosti 100 kilometrů od epicentra zemětřesení. |
| Je logaritmická. |
| Nemá horní hranici. |
| K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita. Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu. |
Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru.
Magnitudo navrhl Japonec Kijoo Wadati ve 30. letech 20. století
Existuje několik magnitudových stupnic. Jednu z nich vytvořil Charles Francis Richter. Je to pak tzv. velikost zemětřesení podle Richterovy stupnice.
| Richterovo magnitudo | Následky |
|---|---|
| 1 až 2 | Není cítit, lze pouze měřit přístroji |
| 3 | Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození |
| 4 | Slabé zemětřesení |
| 5 | Slabé poškození budov blízko epicentra |
| 6 | Vážné poškození špatně postavených budov |
| 7 | Velké poškození budov |
| 8 | Může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů |
Více jak 75 procent tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik v oblasti nazývané Ohnivý kruh. Tam, konkrétně poblíž ostrova Okinawa, došlo k poslednímu zemětřesení na konci února 2010. Seismologové se obávali vlny tsunami, ta však naštěstí neměla výraznou sílu.
Zemětřesení v Chile a Japonsku
K velmi silnému zemětřesení došlo na konci února 2010 v Chile. Mělo sílu 8,8 stupně a zemřelo při něm přes 700 lidí.
Ještě větší síly dosáhlo zemětřesení 11. března 2011 u severovýchodního pobřeží Japonska, které mělo sílu 8,9 stupně. Severovýchodní Japonsko se vlivem zemětřesení dokonce posunulo o 2,4 metru blíže k Severní Americe a některé části Japonska poklesly až o 0,6 metru. Zemětřesení mělo i dopad na samotnou zemskou osu, která se posunula o 10 centimetrů.
Katastrofální následky měla více než zemětřesení následná vlna tsunami, která zasáhla skoro všechna pobřeží Pacifiku a nejvíce na ni doplatilo Japonsko. Naměřená vlna v některých místech dosahovala až 14 metrů a místy se dostala i 15 kilometrů do vnitrozemí. Dohromady si katastrofa vyžádala 15 896 mrtvých a další dva tisíce lidí se dodnes pohřešují.
Vlna také zasáhla jadernou elektrárnu Fukušima, která byla postavena u pobřeží. Z elektrárny následně kvůli havárii unikal radioaktivní materiál a učinil okolí elektrárny dočasně neobyvatelným. Z okolí muselo být evakuováno na 150 tisíc obyvatel. Jednalo se o nejhorší jadernou havárii od výbuchu Černobylu v roce 1986.
Zemětřesení v Česku
V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Například silné zemětřesení v Chile zaznamenaly i seismografy v Česku, stejně tak tomu bylo při zemětřesení v Chorvatsku v roce 2020.
Následky zemětřesení v Chile
V posledních letech bývá slabé zemětřesení zaznamenáno nejčastěji v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
Zemětřesení v Itálii
Jedním z velkých zemětřesení v Evropě bylo v Itálii v dubnu 2009. Region Abruzzo zpustošilo zemětřesení, jež si vyžádalo 278 obětí.
Jednotlivé zdroje se lišily v síle zemětřesení, uváděly od 5,8 do 6,7 stupně Richterovy škály. Epicentrum bylo v hloubce 10 000 metrů asi 85 kilometrů severovýchodně od Říma, kde bylo otřesy také cítit. Středověké centrum Aquily bylo v troskách.
Italský záchranář se psem prohledává sutiny po zemětřesení ve městě Aquila.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii
K nejsilnějšímu zemětřesení v oblasti Turecka a Sýrie došlo v únoru 2023, dosáhlo téměř 8 stupňů Richterovy škály. Vyžádalo si tisíce obětí.
| Nejsilnější zemětřesení ve světové historii | ||
|---|---|---|
| Stupeň Richterovy škály | Datum | Místo a počet obětí |
| 9,5 | 22. května 1960 | Chile: oblast Santiaga a Concepciónu byla zničena mohutným zemětřesením a následnými sopečnými erupcemi a přílivovými vlnami; 5 000 mrtvých. |
| 9,2 | 28. března 1964 | USA a Kanada: rozsáhlá území Aljašky a kanadského Yukonu a Britské Kolumbie poničilo zemětřesení a tsunami; 125 mrtvých. |
| 9,15 | 26. prosince 2004 | Indonésie: otřesy na mořském dně na pobřeží provincie Aceh vyvolaly vlnu, která zdevastovala pobřeží Indonésie, Indie, Srí Lanky, Malediv a Thajska; zahynulo nejméně 228 000 osob, včetně stovek cizinců a osmi Čechů. |
| 9,0 | 13. srpna 1868 | Peru/Chile: zemětřesení kolem, dnes chilského (tehdy peruánského) přístavu Arica vyvolalo tsunami; asi 25 000 mrtvých (někdy se uvádí až 40 000). |
| 8,9 | 11. března 2011 | Japonsko: zemětřesení u severovýchodního pobřeží Japonska vyvolalo vlnu tsunami, která následně zasáhla všechna pobřeží Pacifiku a nejvíce Japonsko. Poškozena byla i jaderná elektrárna Fukušima, jednalo se o nejhorší jadernou havárii od výbuchu Černobylu v roce 1986; 15 896 mrtvých |
| 8,8 | 31. ledna 1906 | Ekvádor: zemětřesení s epicentrem u břehů Ekvádoru a Kolumbie vyvolalo vlnu, jež poničila pobřeží obou zemí a doputovala až k americkému San Francisku a do Japonska; 1 000 mrtvých. |
| 8,8 | 27. února 2010 | Chile: postižena byla jižní oblast země poblíž města Concepción (epicentrum bylo v Tichém oceánu); 525 mrtvých |
| 8,7 | 1. listopadu 1755 | Portugalsko: otřesy země s epicentrem v Atlantickém oceánu asi 200 kilometrů od portugalského pobřeží a následné tsunami zničily tři čtvrtiny Lisabonu; zemřelo přes 60 000 lidí. |
| 8,7 | 28. března 2005 | Indonésie: zemětřesení s epicentrem západně od pobřeží ostrova Sumatra si vyžádalo asi 1 000 obětí, zejména na ostrově Nias. |
| 8,6 | 16. srpna 1906 | Chile: zdevastováno bylo město Valparaíso; zemřelo 20 000 lidí. |
| 8,6 | 15. srpna 1950 | Indie/Tibet: severovýchod Indie a Tibet poničen zemětřesením, jež si vyžádalo na 1 500 obětí. |
| Zdroj: ČTK | ||
