Článek
Zemětřesení představuje krátkodobé otřesy zemské kůry různé intenzity. Pohyb je vyvolán uvolněním napětí z pohybů zemských desek. Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum. Zemětřesení je zpravidla vázáno na geologicky mladé, tektonicky neklidné oblasti, okraje litosférických desek nebo okolí velkých hlubinných zlomů.
Taková území jsou například na západě Ameriky, ve východní Asii a blízkých ostrovech, v Austrálii, na Kavkaze, v Íránu nebo ve Středomoří. Více jak 75 procent tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik v oblasti nazývané Ohnivý kruh.
Zemětřesení ve světě 2023
Během roku 2023 zasáhlo ničivé zemětřesení hned několik zemí. Prvním a zároveň nejničivějším bylo zemětřesení z 6. února 2023 v Turecku a Sýrii o síle téměř 8 stupňů Richterovy škály, které si vyžádalo desítky tisíc obětí. Na podzim, přesněji 8. září 2023 se zemětřesení prohnalo Marokem, mělo sílu 6,8 stupně.
Zemětřesení byla zaznamenána také v Rumunsku, na Novém Zélandu a v Chorvatsku, dále pak v Číně a Tádžikistánu. Slabé zemětřesení zaznamenali také na Ukrajině. Podle seismologů spolu ale jednotlivá zemětřesení nesouvisela.
Příčiny zemětřesení
| Řítivá zemětřesení vznikají zřícením stropů podzemních dutin nejčastěji krasového původu, někdy i dutin vzniklých hlubinným dobýváním ložisek. Lokálně může mít toto zemětřesení katastrofické účinky. |
| Sopečná zemětřesení bývají průvodním jevem vulkanické činnosti. Zpravidla předcházejí vlastním výbuchům nebo výlevům lávy. Zemětřesení je vyvoláno pohybem ker pod tlakem vystupující lávy nebo plynů a par. |
| Tektonická zemětřesení jsou způsobována tektonickým pohybem ker na zlomových spárách. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech. Je to nejčastější a nejzhoubnější typ zemětřesení. |
Jak dlouho trvá?
Většina zemětřesení trvá jen pár sekund, ale některá mohou trvat jednu minutu nebo více. Za hlavním zemětřesením často následuje několik otřesů.
Měření
K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita. Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu.
Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru. Magnitudo navrhl Japonec Kijoo Wadati ve 30. letech 20. století, stupnic je několik. Jedna z nich je Richterova stupnice.
