Hlavní obsah

Zemětřesení na Kamčatce zaznamenaly i seismografy v Česku

3:23
3:23

Poslechněte si tento článek

Praha

Seismografy v Česku zaznamenaly masivní zemětřesení u pobřeží Kamčatky v noci na středu. Běžně zaznamenávají seismické vlny i slabší zemětřesení o menší síle, sdělil ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleš Špičák. Jedna z nejcitlivějších stanic se nachází v Kašperských Horách, po zemětřesení u Kamčatky byla podle něj zahlcená seismickými vlnami.

Následek zemětřesení: Tsunami zasáhlo KamčatkuVideo: Reuters

Článek

Na webu ústavu je možné si prohlédnout denní seismogramy na mapě, obrázky se obnovují každých deset minut.

„Zemětřesení nastalo kolem půl druhé ráno našeho času a od té doby jsme zaznamenali desítky, spíš stovky následných otřesů,“ uvedl Špičák. Seismografy zaznamenávají zemětřesení z větších dálek od síly pěti stupňů. Na Kamčatce podle posledních údajů udeřilo zemětřesení o síle 8,8 stupně.

Foto: Geofyzikální ustav AV ČR

Denní seismogram ze seismické stanice v Kašperských Horách. Zemětřesení z Kamčatky je zachycené vpravo dole zelenou linií, jeho amplituda výrazně přesahuje diagram a záznam tak není úplný.

Kamčatka patří k seismicky nejaktivnějším oblastem. Je to dáno tamním výrazným vzájemným pohybem litosférických desek. „Pacifické dno se pohybuje rychlostí asi sedm až osm centimetrů za rok, což patří k těm nejrychlejším oblastem,“ popsal Špičák.

Mezi nejaktivnější oblasti patří i Indonésie, Japonsko, Chile nebo Aljaška, kde od vzniku prvních seismologických sítí přibližně před 150 lety byly zaznamenány nejsilnější otřesy v historii. Zemětřesení z aktuální noci by se podle americké geologické služby USGS zařadilo na sdílené 6. až 8. místo historických tabulek.

Nynější zemětřesení udeřilo v oblasti vzdálené 119 kilometrů východojihovýchodně od města Petropavlovsk-Kamčatskij. Jeho ohnisko leželo v hloubce 20,7 kilometru pod hladinou moře.

„V tomto případě šlo o takzvané přesmykové zemětřesení, typické pro subdukční zóny, kde se jedna litosférická deska podsouvá pod druhou. Tento typ může nastat i pod pevninou,“ řekl Špičák.

Vlny tsunami a evakuace

Při uvolnění napětí mezi litosférickými deskami se jedna z těchto desek propadne směrem dolů a druhá vypruží nahoru. „To způsobí náhlý výtlak oceánského dna směrem vzhůru a následné vyvolání vln tsunami, které se šíří od epicentra do všech stran,“ vysvětlil Špičák.

Vlna tsunami ve středu místy zaplavila přístav města Severo-Kurilsk a rybářský podnik. Další vlny tsunami tento den ráno zasáhly Havaj a později i Kalifornii. Kvůli hrozbě tsunami evakuovalo část obyvatelstva také Japonsko.

Výška tsunami závisí podle Špičáka na řadě faktorů. Kromě síly zemětřesení hraje roli i rychlost posunu litosférických bloků, jestli jde o pohyb plynulý nebo trhaný, a především to, jaké je mořské dno.

„Je tedy těžké přesně předpovědět výšku tsunami jen ze síly otřesu. Proto agentury nejprve vydají varování na základě magnituda, pak se predikce upravuje podle dat z měřicích stanic v oceánu,“ zmínil.

Špičák uvedl, že seismická služba má nyní stále velké množství práce, jelikož dotřesy registruje doposud a každý jednotlivý jev se musí zaznamenat. „Aktivita po takto silném zemětřesení obvykle trvá minimálně několik dnů až týdnů, záleží na geologické struktuře oblasti,“ dodal.

Data o zemětřesení nejprve zpracovává automat, odborníci to následně kontrolují a upravují. Seismolog odečítá časy příchodu různých typů seismických vln, které mají odlišnou rychlost a přicházejí na stanici v jiný čas. Z toho se určuje amplituda (velikost výchylky), následně další parametry zemětřesení. Údaje se pak posílají do mezinárodních datových center, která je porovnávají se záznamy z tisíců stanic po celém světě a sestavují konečný popis události.

Výběr článků

Načítám