Hlavní obsah

Část Kamčatky se po zemětřesení posunula skoro o dva metry

1:39
1:39

Poslechněte si tento článek

Po silném zemětřesení se jižní část Kamčatského poloostrova posunula o téměř dva metry. Oznámila to v úterý kamčatská pobočka Jednotné geofyzikální služby Ruské akademie věd (RAN).

Časosběrný záznam zachycuje výbuch sopky Ključevskaja.Video: Reuters

Článek

Minulou středu 30. července došlo na Kamčatce k zemětřesení o síle 8,8 stupně. Otřesy vyvolaly vlnu tsunami, jejíž výška na ruském Dálném východě dosáhla až pěti metrů.

Varování před tsunami ten den vydaly mimo jiné Japonsko, Čína, Havajské ostrovy a země na celém západním pobřeží Severní a Jižní Ameriky.

„Provedli jsme předběžný výpočet na základě výsledků geodynamických pozorování. Ukázalo se, že se vše posunulo na jihovýchod. Maximální koseismické posuny po zemětřesení 30. července byly pozorovány v jižní části poloostrova. Tam dosáhly téměř dvou metrů, což je srovnatelné s horizontálními posuny po zemětřesení v roce 2011 v japonském Tóhoku,“ napsala na síti Telegram kamčatská pobočka RAN.

Foto: USGS

Zemětřesení silnější než 4,5 stupně magnitudo za poslední týden

Krátce po zemětřesení následovala erupce nejaktivnější sopky na Kamčatce Klučevskaja. Láva se valila po jejích svazích a exploze rozzářily oblohu jen několik hodin poté, co zemětřesení způsobilo vlny tsunami, které se přehnaly přes Pacifik.

Od středečního silného zemětřesení bylo v oblasti zaznamenáno několik stovek dalších menších otřesů, z toho sedm významnějších. Jeden z větších (6,8 stupně) otřesů souvisel s aktivitou Krašeninnikovy sopky, která se probudila po 600 letech.

V Avačském zálivu je i základna jaderných ponorek. Zemětřesení podle satelitních snímků částečně základnu poškodila, ale nemělo by to mít významný vliv na funkci objektu.

Výběr článků

Načítám