Článek
Zvýhodněný nájemní byt nebo jiná pomoc by podle návrhu připadla jen domácnostem, jejichž příjem nepřesáhne 1,6násobek životního minima. Dosud se přitom tento limit vztahoval až na příjem po odečtení nákladů na bydlení – což je pro většinu lidí výrazně příznivější podmínka.
Životní minimum pro samostatně žijícího jednotlivce má od října stoupnout na 5500 korun měsíčně. Na pomoc by tak podle návrhu, který zaštítila poslankyně ANO Eva Fialová, neměl nárok nikdo s příjmem vyšším než 8800 korun.
„Stát by měl pomáhat těm, kteří si to nejvíce zaslouží a kteří si nemohou pomoci sami,“ uvedla Fialová. Podle ní nemá být cílem zákona vytvořit velký seznam osob, které ale nebudou mít šanci na podporované bydlení dosáhnout.
Zákon o podpoře bydlení prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Měl pomoci primárně lidem, kteří jsou v takzvané bytové nouzi, tedy bez domova, na ubytovnách nebo v jinak nevyhovujícím bydlení. Těch je v Česku podle odhadů asi 160 tisíc.
Už původně schválená verze zákona výrazně omezila skupiny, které na pomoc dosáhnou. Fialové pozměňovací návrh jde ale ještě dál.
Pomoc jen pro některé
Podle propočtů Platformy pro sociální bydlení, která se zákonu dlouhodobě věnuje, by navržená pravidla ze systému vyřadila například všechny důchodce. Minimální důchod, tedy částka 9 800 korun měsíčně, je již nad zmíněnou hranicí pro vstup do systému. Příjmovým testem by neprošla ani samoživitelka s dítětem s celkovým příjmem nad 12 880 korun měsíčně.
„Odhadujeme, že zákon by takto byl schopný podpořit pouze jednotlivce a malé domácnosti ve specifických městech s nízkou hladinou nájmů, přičemž tato skupina nejspíš bude zahrnovat pouze vyšší jednotky tisíc osob,“ uvedl Mikoláš Opletal, pracovník Platformy.
Navržený systém na rozdíl od předchozího umožňuje udělovat výjimky. Fialová slibuje, že se bude k lidem přistupovat individuálně.
O pomoc podle Fialové nepřijdou třeba oběti domácího násilí nebo lidé v rozvodovém řízení či s invalidním důchodem. Na ty se má také vztahovat mírnější příjmová hranice. Limit pro ně bude činit trojnásobek životního minima.
Změny kritizovala také sněmovní opozice. „Je to přepsání zákona, které povede k horšímu fungování systému, většímu chaosu a k tomu, že pomoc lidem v bytové nouzi bude pomalejší, méně dostupná a méně účinná,“ konstatovala poslankyně Eliška Olšáková (STAN).
Části opozice vadí i převod značné části pravomocí z kontaktních center na obcích na Úřady práce. Podle kritiků to poskytování pomoci lidem zkomplikuje. Upozorňují, že úředníci jsou již nyní přetížení a nyní se ještě budou muset učit nové metody.
