Článek
„Všichni spojenci včetně Česka se zavázali splnit cíle v oblasti budování schopností a výsledné úrovně financování. Je nezbytně důležité mít plán, jak těchto cílů dosáhnout. Tato čísla, 3,5 procenta na základní obranu a 1,5 na mezioborové investice, celkem pět procent, kterých má být dosaženo v příštích deseti letech, nejsou na libovůli,“ řekl v ostrém projevu Merrick na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost.
Česko podle něj v návrhu letošního rozpočtu riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO.
„Nejedná se o požadavek ze strany USA, nejedná se o podpis jedné vlády, který může být zrušen jinou vládou, jedná se o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž se každý spoléhá na ostatní,“ dodal.
Merrick připomněl, že k těmto cílům se všechny členské státy NATO včetně Česka zavázaly na loňském summitu v Haagu.
Pětiprocentní závazek ovšem současná česká vláda odmítá. Premiér Babiš v nedávném rozhovoru pro Deník na dotaz, zda nastupujeme cestu směrem k výdajům ve výši 3,5 procenta, odpověděl: „Určitě nenastupujeme.“
„Podle nedávného průzkumu 80 procent Čechů souhlasí s tím, že členství v NATO je nezbytné pro obranu a bezpečnost České republiky. Češi věří v NATO, ale tato víra musí být podpořena schopnostmi a odhodláním,“ řekl také Merrick.
Nemusím vám snad připomínat, jak je to důležité
„Podle odborníků na obranu budou základní výdaje na obranu zahrnuté v návrhu rozpočtu na rok 2026 činit přibližně 1,8 procenta HDP. To je hluboko nejen pod závazkem z haagského summitu, ale také pod závazkem ze summitu ve Walesu a pod úrovní loňského roku,“ vypočítal velvyslanec.
„S 1,8 procenty by Česko riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v alianci. Vykazovalo by to negativní dynamiku ve srovnání s ostatními partnery v NATO. Co je ještě důležitější, že při této úrovni výdajů Česko riskuje, že nesplní své vlastní výdaje v oblasti budování schopností,“ sdělil v projevu.
„Pokud Česko nesplní své závazky, bude to mít dopad na celou alianci a nemusím vám ani českému lidu připomínat, jak je důležité, aby spojenci dodržovali své závazky,“ dodal.
Podle Merricka nelze odkládat obtížná rozhodnutí na budoucí rozpočtový cyklus a neobstojí ani argumenty složitou politickou situací. „Všichni členové NATO také čelí budoucím volbám, složitým koalicím a protichůdným politickým stranám, volebním slibům a konkurenčním nárokům na omezené vládní zdroje. Všichni spojenci čelí vlastním politickým tlakům a fiskálním omezením, ale i tak činí těžká rozhodnutí, jak v Evropě, tak na druhé straně Atlantiku,“ řekl velvyslanec.
„Pokud by došlo ke konfliktu, není bezpečné sedět stranou. Bezpečnost vychází ze závazku. Závazek vede ke schopnostem, schopnosti nás činí silnějšími a pouze tato síla vede k odstrašení. Odstrašování je skutečná bezpečnost,“ pokračoval. „Ale v Praze stále vedeme rozhovory o tom prvním kroku na této cestě, o závazku,“ dodal.
Zůna zatleskal
Merrick sdělil, že s českou vládou mají Spojené státy skvělé vztahy. Zmínil i to, že USA navštíví první místopředseda a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO), Merrick ho doprovodí.
„Zároveň pan Havlíček uslyší přesně stejné sdělení ohledně NATO a naší společné bezpečnosti, jak to slyšeli čeští představitelé od našich nejvyšších vládních představitelů. Zejména že od loňského červnového summitu musí mít všechny členské státy akční plán pro splnění cílů v oblasti kapacit a zvýšení výdajů na obranu z dvou procent na 3,5 v příštích deseti letech, přičemž pozitivní dynamika se očekává již v roce 2026,“ vrátil se Merrick k hlavnímu bodu svého sdělení.
„Spojené státy dělají svůj kus práce a budeme v tom pokračovat. Žádáme naše spojence, včetně České republiky, aby učinili totéž. Naše společná bezpečnost si to žádá, protože když na to dojde, jsme v tom všichni společně,“ uzavřel svůj projev. Tomu přitom zatleskal jak prezident Petr Pavel, tak ministr obrany Jaromír Zůna, kterého nominovala SPD.
Předseda SPD Tomio Okamura přitom o zvyšování výdajů na obranu na pět procent v polovině února na CNN Prima News řekl: „Byl to závazek minulé Fialovy vlády a za druhé na to opravdu nejsou peníze. Česká republika je po Fialově vládě rekordně zadlužená.“
Podle návrhu vlády by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procentům HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
