Článek
„Týká se to také soudních orgánů, jejichž jurisdikce není založena na mezinárodních smlouvách uzavřených Ruskem nebo rezolucích Rady bezpečnosti OSN,“ řekl podle Kommersantu Vladimir Gruzděv, předseda představenstva Asociace právníků Ruska.
O nasazení armády k ochraně jednoho či více ruských občanů rozhoduje podle návrhu zákona ruský prezident, jímž je v současné době Vladimir Putin. Nyní návrh poputuje do parlamentu, kde je jeho schválení pouhou formalitou.
Podle současných zákonů lze ruskou armádu nasadit při odražení útoku na ruská vojska umístěná mimo území Ruské federace či útoku na jiný stát, který požádal Rusko o pomoc.
Ruské ozbrojené síly může prezident také nasadit při ochraně ruských občanů před ozbrojeným útokem a v boji proti pirátství a zajištění bezpečnosti plavby.
Dlouhodobě využívanou strategií Ruské federace je nasazení armády pod záminkou ochrany etnických Rusů. Toto odůvodnění slouží pro ospravedlnění ruských vojenských intervencí a anexí v postsovětském prostoru.
Tato strategie byla použita například v roce 2008 v Gruzii (odtržení separatistického regionu Jižní Osetie) nebo při anexi Krymu v roce 2014 a odtržení Doněcké a Luhanské oblasti a vyhlášení neuznaných „lidových“ republik na těchto územích.
Nutností ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo před údajným útlakem ze strany Kyjeva Moskva ospravedlňovala také plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022.
