Článek
Podle prvního místopředsedy ANO a ministra průmyslu Karla Havlíčka jsou vztahy s USA na výborné úrovni, odborníci však soudí, že Američany budou spíše než osobní vztahy zajímat tvrdá čísla.
„Je to riziko. Pokud na nás upozorní, tak jsme v podobné situaci jako Španělsko, byť prezident Trump zatím explicitně nezmínil Českou republiku v žádném jednání,“ řekl Jakub Dopieralla, amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. O jak velký problém půjde, se podle něj ukáže nejpozději na červencovém summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře.
Vzpurné Španělsko
Trump se do Španělského království naplno pustil v úterý. „Španělsko bylo strašné. Řekl jsem Scottovi (americkému ministru obchodu Bessentovi - pozn. red.), aby s ním přerušil veškeré obchody. Začalo to tím, když všechny evropské země na moji žádost daly pět procent, což měly udělat. Všichni byli nadšení, Německo a všichni, ale Španělsko to neudělalo,“ řekl americký prezident v narážce na loňský summit NATO.
Na něm se členské státy Aliance dohodly, že do deseti let budou přímo na obranu dávat 3,5 procenta HDP, zbývajících 1,5 procenta pak půjde na výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury či budování zdravotnických zařízení.
Trumpovi bezprostředně vadilo i to, že Španělé odmítli poskytnout své základny Američanům k nynějším úderům na Írán. Na závěr své řeči se však opět vrátil k výdajům na obranu. „Byli jediní v NATO, kteří odmítli zvednout výdaje na pět procent, myslím, že je nechtěli zvýšit vůbec. Chtěli je nechat na dvou procentech a ani ty neplatí. Zastavíme s nimi veškerý obchod, nechceme s nimi mít nic společného,“ uzavřel Trump.
Oni nás chápou, ujišťuje Babiš
Pětiprocentní závazek ovšem odmítá i současná česká vláda. Premiér Babiš v nedávném rozhovoru pro Deník na dotaz, zda nastupujeme cestu směrem k výdajům ve výši 3,5 procenta, odpověděl: „Určitě nenastupujeme.“
„Já jsem si o rozpočtu a o těch procentech v rámci závazku NATO psal s generálním tajemníkem Markem Ruttem,“ řekl v pondělí Babiš po jednání vlády. „A pan ministr Macinka o tom dokonce mluvil i v Americe s prezidentem Donaldem Trumpem, viceprezidentem J. D. Vancem a dalšími, takže partneři tomu rozumí,“ snažil se naznačit, že český obranný rozpočet není pro Alianci ani zahraniční partnery problém, a uvedl, že rozpočet obrany se od roku 2014 zčtyřnásobil.
Redakce se předsedy vlády ve středu znovu dotázala, zda nemohou nedostatečné obranné výdaje ohrozit budoucí obchod s USA, zatím neodpověděl. Na chodbách Sněmovny Novinky opakovaně oslovily i ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) s dotazem, ale v obou případech odmítl odpovídat a redaktora odháněl člen jeho ochranky.
„Jsem opakovaně ujišťován z ministerstva obrany, že i v letošním roce ten dvouprocentní závazek naplníme. Zřejmě nebudeme premianty v útratách na zbrojení a obranné výdaje, ale tento závazek splníme, a to je podstatné,“ sdělil Novinkám ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). „Že je problém mezi španělskou vládou a americkou administrativou, to už sledujeme delší dobu,“ dodal Macinka.
