Článek
„Udělám maximum pro to, aby se Česká republika stala nejlepším místem pro život na celé naší planetě,“ prohlásil Babiš poté, co ho prezident jmenoval premiérem. Vedle vlastního hnutí ANO mu v tom sekundují i zástupci Motoristů sobě a SPD, na jehož kandidátkách do Sněmovny pronikli i zástupci dalších tří subjektů - PRO, Svobodných a Trikolory. Dohromady mají ve Sněmovně 108 hlasů.
„Nejednota je nejvíce vidět v oblasti zahraniční politiky. Stačí se podívat, co prezentují jednotliví vládní představitelé a co například předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura,“ řekl Novinkám Lubomír Kopeček, politolog z Masarykovy univerzity v Brně.
Naplno se to ukazuje ve vztahu k Ukrajině. „Okamura říká, že jsou proti muniční iniciativě, Babiš ji chce zachovat, ale nedoplácet na ni, Macinka odsuzuje ruskou agresi. Výsledkem je chaos,“ souhlasil Michal Malý, politolog z Univerzity Karlovy v Praze. Situace znepřehledňuje i to, že za SPD nesedí ve vládě její straníci, ale nestraničtí odborníci.
„Voličům však zjevně tyto problémy v komunikaci nevadí, stejně jako mikromanažerství, které předvedl premiér Babiš při repatriaci českých turistů z Blízkého východu,“ konstatoval Kopeček.
Podle průzkumu agentury NMS pro Novinky by hnutí ANO nyní získalo ve volbách 31,5 % hlasů, tedy velmi podobně jako loni v říjnu, kdy obdrželo 34,5 % hlasů. Výrazně se nemění ani podpora SPD, Motoristé po prvotním poklesu preferencí nyní dokonce mírně rostou.
Zřejmě se však proměňuje složení motoristických voličů. Řada jejich příznivců z roku 2025 je totiž zklamaná z toho, jak dopadl první státní rozpočet připravený Babišovou vládou. „Zejména ti, kteří jsou nespokojení v oblasti rozpočtu a zvládání životních nákladů, by dnes již Motoristy nezvažovali a poohlíží se po alternativě,“ popsal Jakub Bakule, analytik NMS.
V předvolebním programu Motoristé psali: „Jako jediná skutečně pravicová strana v České republice jsme připraveni přinést zásadní změnu a ozdravit veřejné finance.“ Rozpočet pro letošní rok odhadovali na 225 miliard korun, nakonec jsou však sami podepsaní pod schodkem 310 miliard korun.
To, jak se vláda vyrovnala se státním rozpočtem, hodnotí pozitivně pouze 39 % voličů Motoristů, a jen 33 % kladně vnímá, jak se postavila k životním nákladům občanů.
Právě Motoristé se přitom museli vypořádat s výrazným problémem, když jejich kandidáta na ministra životního prostředí Filipa Turka odmítl prezident Petr Pavel jmenovat. Turek podle něj prokazuje nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu, například rychlou jízdou na dálnici nebo rasistickými příspěvky, které měl psát na sociální sítě.
Předseda Motoristů Petr Macinka na Turkově jméně trval a prezidentovi kromě jiného vzkázal: „Může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP.“ Nakonec se ministrem stal motoristický poslanec Igor Červený a Turek získal na ministerstvu roli zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.
Všichni ministři se v podstatě ihned pustili do personálních výměn, skončili například šéfové Všeobecné zdravotní pojišťovny, České pošty nebo Národní sportovní agentury.
K dalším personálním změnám si pak chce vláda otevřít dveře zrušením služebního i nominačního zákona. Velkou pozornost vzbuzují plány na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) však v této věci zatím příliš kroků neučinil.
„Jsem přesvědčený, že od 1. ledna příštího roku nemůže nic takového nastat,“ okomentoval situaci ředitel ČT Hynek Chudárek.
Vláda obchází připomínky
V přípravě je také zákon, díky kterému chce vláda dohlížet na neziskové organizace, ani ten však zatím nebyl oficiálně předložen. „Jde o docela zajímavý fenomén, protože vláda zjevně obchází některé mechanismy, které dosud byly běžné,“ sdělil Kopeček. Řadu zákonů totiž nepodává kabinet, ale poslanci, díky tomu kabinet obchází připomínkové řízení, kdy se k novým normám vyjadřují další resorty i dotčené organizace.
Mnohé zásadní kroky pak má vláda těsně před sebou. V červenci se bude konat summit NATO v Ankaře, kde má premiér Babiš a ministr Macinka vysvětlit všem spojencům v Alianci nízké české výdaje na obranu. Jejich výši přitom opakovaně kritizovali Američané i prezident Petr Pavel, který sdělil, že pokud by výdaje v příštím roce neodpovídaly závazkům, nevyhne se vláda „debatě o odmítnutí rozpočtu ze strany prezidenta“.
Další problémy by mohla způsobit válka v Íránu, která zatím zvyšuje ceny pohonných hmot. Letos také proběhnou volby v Maďarsku a příští rok na Slovensku a je možné, že se v nich vymění politické vedení. Právě na tyto země přitom Babišova vláda orientuje svou zahraniční politiku.
