Článek
Jednání o důvěře je procedura, při níž Poslanecká sněmovna rozhoduje, zda nové vládě vysloví důvěru potřebnou k jejímu vládnutí. Obvykle se koná krátce po jmenování vlády prezidentem republiky, který obvykle osloví vítěze voleb s tím, ať mu novou vládu představí.
Nová vláda musí Sněmovnu o důvěru požádat do 30 dní. Hlasování prakticky dokazuje, jestli má nová vláda dostatečnou sílu k vládnutí, teda nadpoloviční většinu v parlamentu.
K důvěře stačí 101 poslanců
V českých podmínkách získat důvěru znamená získat hlasy nadpoloviční většiny poslanců, tedy alespoň 101 z celkových 200.
Pokud vláda důvěru nezíská, musí podat demisi a prezident jmenuje nový kabinet. Pokud ani ten požadovaný počet hlasů nezíská, jmenuje předseda poslanecké sněmovny vládu třetí. Po případném dalším neúspěchu dochází k předčasným volbám.
Pro vyslovení důvěry vládě mohou hlasovat i poslanci nebo strany, kteří ve vládě přímo účastní nejsou. Pak se jedná o formu tiché podpory, která je obvykle vykoupena personálními nebo programovými ústupky.
Vyslovení nedůvěry vládě
Jako protiváha žádosti o důvěru existuje proces vyslovení nedůvěry. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat jen Poslanecká sněmovna, a to alespoň 50 poslanců písemně. Aby nedůvěra prošla, musí pro ni hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců tedy minimálně 101 poslanců z 200. Do září 2025 proběhlo v Česku celkem 19 hlasování o nedůvěře vládě. Hlasování uspělo jen jedinkrát: 24. 3. 2009, kdy padla druhá vláda Mirka Topolánka.