Hlavní obsah

Tchaj-wan

Foto: Ann Wang, Reuters
Článek

Ostrovní stát Tchaj-wan má vlastní prezidentku, měnu, vydává vlastní pasy a razí svou zahraniční politiku, velmi odlišnou od té čínské. Přesto vnímá Čínská lidová republika Tchaj-wan jen jako svou vzbouřeneckou provincii, která na zastoupení na mezinárodní úrovni nemá právo. Jedinou evropskou zemí uznávající Tchaj-wan jako nezávislý stát je Vatikán.

Plný, úřední název Tchaj-wanu je Čínská republika. Jedná se ostrovní stát s necelými 24 miliony obyvatel. Tchaj-wan dlouhodobě bojuje o svou nezávislost. Hlavním městem je Tchaj-pej. Rozkládá se na 86 ostrovech. Prezidentkou je Tsai Ing-wen.

Historie

Ostrov Tchaj-wan ovládla čínská dynastie Čching v roce 1683. V roce 1895 porazilo Japonsko Čínu v první čínsko-japonské válce a dostalo tak Tchaj-wan pod svou vládu.

Statut Tchaj-wanu coby jedné z provincií Čínské republiky byl obnoven krátce po japonské kapitulaci v druhé světové válce 25. října 1945.

Čína si nárokuje svrchovanost nad Tchaj-wanem od konce čínské občanské války v roce 1949, kdy poražená nacionalistická vláda uprchla na ostrov, zatímco se k moci dostali komunisté pod vedením Mao Ce-tunga.

V roce 1949 se do Tchaj-peje přesunula vláda Čínské republiky. Od tohoto roku existuje Čínská lidová republika se sídlem vlády v Pekingu a Čínská republika se sídlem vlády v Tchaj-peji.

USA by bránily Tchaj-wan v případě napadení Čínou, řekl Biden

Zahraniční

Snaha o nezávislost

Během studené války byl Tchaj-wan pro Spojené státy lepším spojencem než komunistická Čína, a proto byl uznáván jako legitimní zástupce Číny a byl členem Organizace spojených národů (OSN) i Rady bezpečnosti. Situace se ale změnila v roce 1971. Od té doby není Tchaj-wan členem OSN ani žádné její podružné organizace, jako je například Světová zdravotnická organizace (WHO).

Více čtěte zde:

Před 70 lety vyhlásil maršál na Tchaj-wanu Čínskou republiku

Historie

Tchaj-wan je členem několika mezinárodních organizací, například Světové obchodní organizace (WTO) nebo Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Stejně tak vysílá vlastní delegaci na olympijské hry. V těchto případech ale vystupuje pod jménem „Čínská Tchaj-pej“, které pevninské Číně tolik nevadí.

Čína trvá na tom, že státy nemohou mít oficiální vztahy jak s Čínou, tak s Tchaj-wanem, takže Tchaj-wan má formální diplomatické styky pouze s několika zeměmi. Zemi tak v současnosti uznává jen 15 států, většinou se jedná o malé země Latinské Ameriky nebo Karibiku: Belize, Guatemala, Haiti, Honduras, Marshallovy ostrovy, Nauru, Nikaragua, Palau, Paraguay, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Eswatini, Tuvalu.

Navzdory diplomatické izolaci se Tchaj-wan stal jedním z hlavních asijských hospodářských hráčů a jedním z nejlepších světových výrobců počítačových technologií.

Svoboda projevu

Mediální prostředí Tchaj-wanu patří k nejsvobodnějším v Asii a je mimořádně konkurenční.

Podle organizací zabývajících se svobodou sdělovacích prostředků ale vyvíjí Peking na tchajwanské vlastníky médií silný nátlak.

Na Tchaj-wanu vycházejí stovky novin, všechny jsou v soukromém vlastnictví a odrážejí širokou škálu názorů. Téměř 93 % Tchajwanců je připojeno k internetu.

Čína si vyhrazuje možnost použít v krajním případě proti Tchaj-wanu sílu

Zahraniční

Vztahy s Českem

Česká republika stejně jako velká část ostatních států udržuje s Tchaj-wanem obchodní i diplomatické styky, zároveň ale uznává politiku jedné Číny.

Významný symbolický krok učinil v srpnu 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil, když se vydal s dalšími zástupci státní i soukromé sféry na návštěvu Tchaj-wanu. Při setkání s politiky řekl, že na české i tchajwanské straně muselo „hodně lidí udělat hodně činů“, aby se cesta mohla uskutečnit. Sám svou cestu označil za historickou návštěvu.

Setkal se ale také s velkou kritikou. Proti cestě opakovaně protestovala Čína, která Tchaj-wan považuje za součást svého území. S letem nesouhlasili také třeba prezident Miloš Zeman či tehdejší premiér Andrej Babiš.

Vystrčil za návštěvu Tchaj-wanu zaplatí vysokou cenu, tvrdí Peking

Svět

Napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou

Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.

Americký prezident Joe Biden v září 2022 prohlásil, že pokud by došlo k napadení Tchaj-wanu Čínou, americké síly by ho bránily.

Zhorší se spolupráce? Čínská ambasáda varovala Česko

Zahraniční

Články k tématu

Musk to schytal od Tchaj-wanu

Ministr zahraničí Tchaj-wanu Joseph Wu se ohradil proti vyjádření miliardáře Elona Muska, že Tchaj-wan je součástí Čínské lidové republiky, a srovnání, že...

Čínský útok na Tchaj-wan připraví EU o léky

Evropa je ze tří čtvrtin odkázána na dodávky léků a jejich složek z Číny. V případě narušení námořních obchodních cest, například při napadení Tchaj-wanu, by...

Tchaj-wan čeká válku v roce 2027

Tchaj-wan se připravuje na možnost čínského útoku v roce 2027. Prohlásil to tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu s tím, že vychází z informací amerických...

Si Ťin-pching: Připravujeme se na válku

Čínský vůdce Si Ťin-pching prohlásil, že se připravuje na válku. Během březnového výročního zasedání čínského parlamentu pronesl celkem čtyři projevy týkající...

Lipavský: Konečně máme aktivního prezidenta

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský nabídl nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi několik lidí do hradního zahraničního odboru. Popsal to v rozhovoru pro...

Pekarová Adamová se chystá na Tchaj-wan

Po budoucím prezidentovi Petru Pavlovi, který si v pondělí telefonoval s tchajwanskou prezidentkou, se formou videohovoru spojila s ministrem zahraničních...

Číňané opět ukazují svaly Tchaj-wanu

Dvě čínské válečné lodě a jedenáct čínských letadel se pohybovalo v úterý okolo Tchaj-wanu, uvedlo v úterý na Twitteru tchajwanské ministerstvo obrany. Jde...