Článek
Výstava zapůjčená z Národního palácového muzea se stejně jako slavné paleoantropologické nálezy, které jsou vystaveny v muzeu souběžně, připravovala řadu let. Podobně jako v případě Lucy a Selam, kosterních pozůstatků předků člověka zapůjčených z Etiopie, opouštějí nejvzácnější exponáty tchajpejské muzeum jen výjimečně.
Je tomu tak i v případě jednoho z největších pokladů čínského umění – řezby Hlávky zelí s kobylkou a sarančetem z jadeitu. „Jedná se o jeden z nejobdivovanějších exponátů, který je vystaven teprve podruhé a Evropu navštívil vůbec poprvé,“ řekl novinářům generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Národní muzeum vystavuje slavný čínský muzejní exponát, jadeitovou Hlávku zelí s kobylkou a sarančetem.
Dvaceticentimetrová hlávka, přirovnávaná svou popularitou k Moně Lise, je vyřezána z jednoho kusu jadeitu, který je dvojbarevný, smaragdově zelený a šedavě bílý. Tato barevná kombinace ve staré Číně symbolizovala jemnost a čistotu charakteru.
V tmavě zelených listech se ukrývají dva druhy hmyzu, kobylka a saranče. Odkazují k jednomu z nejslavnějších děl čínské tradiční literatury, Knize písní z období 11. až 6. století př. n. l., v níž tento hmyz symbolizuje hojnost dětí a vnuků.
Hlávka zelí je prohlášena za národní kulturní poklad stejně jako další předmět. Je jím svitek, jehož délka přesahuje 11 metrů, s mapou a tématem cesty po řece s více než 4000 figurami.
Vytvořilo ho pět autorů roku 1736 podle o tisíc let starší předlohy. Vidět ho lze v digitalizované podobě, na projekční stěně. Muzeum vystavilo také jeho originál vytvořený malbou barvami a tuší na hedvábí.
Národní muzeum zahájilo výstavu exponátů z čínských císařských sbírek.
Výstava je rozdělena do 10 tematických celků, které představují různé aspekty čínské kultury – od kabinetů kuriozit s mistrovskými řezbami z nefritu a jadeitu přes svitky zachycující život literátů a každodenní scény, až po předměty s motivy nadpřirozených bytostí a zvířecích mazlíčků. Estetický zážitek umocňují ukázky kaligrafie a krajinomaleb. Do příběhů návštěvníka zavede interaktivní část.
Výstava v Národním muzeu 100 pokladů, 100 příběhů představuje exponáty z Národního palácového muzea v Tchaj-peji.
Mezi artefakty vynikají dvoupatrová skříňka z červeného santalu s porcelánovými deskami, nefritové disky, lukostřelecké prsteny, sošky, vázičky, šálky, evropské hodinky s bohatě zdobenými ciferníky, lahvičky na šňupací tabák z porcelánu, skla, kovu či polodrahokamů či předměty z každodenního života učenců.
Unikátní optickou techniku má zrcadlo z 1. století n. l. a stejně jako všechny exponáty může vyprávět příběh o estetice, duchovních hodnotách a historických souvislostech, které formovaly čínskou civilizaci.
Výstavu 100 pokladů, 100 příběhů v Národním muzeu doplňují i velkoformátové projekce a multimediální prvky.
Sbírky Národního palácového muzea zahrnují předměty z osmi tisíc let čínských dějin od neolitických dob po konec říše Čching, tedy do roku 1912. Většina kolekce pochází ze sbírek čínských císařů budovaných celá staletí.
Muzeum vzniklo z té části císařských sbírek v pekingském Zakázaném městě, která byla roku 1931 odvezena do Šanghaje a poté do Nankingu a dále do vnitrozemí, aby nepadla do rukou Japonců. Po porážce Čínské republiky v občanské válce v roce 1949 byly sbírky převezeny na Tchaj-wan.
