Článek
Loni Rusko udeřilo na Ukrajinu 245krát balistickými raketami Iskander-M a podobnými, jako jsou jejich severokorejské deriváty KN-23 a KN-24. Je to čtyřikrát více než v roce 2023, kdy bylo podobných útoků 55.
Nárůst nelze vysvětlit jen dodávkami raket z KLDR. Letos Moskva vypustila přes 180 střel tohoto typu. Mají na svědomí ty nejkrvavější útoky, jako ten letošní na sál ve městě Sumy, při němž zemřelo 34 lidí. Kvůli rychlosti a kvazibalistické trajektorii, která je plošší než balistická křivka, se proti nim těžko zasahuje a dokážou je sestřelit jen rakety systému Patriot.
Rusku se daří navyšovat výrobu balistických raket, takže podle zjištění ukrajinské vojenské rozvědky HUR má ve skladech na 600 Iskanderů-M, což při stávajícím tempu použití postačuje na dva roky. Na přelomu let 2022 a 2023 přitom zásoby balistických raket tak poklesly, že s nimi Rusko skoro neútočilo. Podle britského královského institutu RUSI vyrobilo Rusko loni na 700 raket Iskander-M, přičemž o rok dříve to bylo pouze 250.
Části těchto raket se vyrábějí v továrně ve Votkinsku ležícím v předuralském Udmursku asi 50 km od Iževsku. Vyrábějí se v něm i díly pro mezikontinentální balistické rakety Jars, z ponorek vypouštěné rakety Bulava a zřejmě i pro rakety Orešnik, napsal Kyiv Independent.
Rusko zvyšuje výrobu raket
Rusko od počátku války pracovalo na zvýšení produkce raket. Dokument, k němuž se dostal Kyiv Independent, ukazuje, že už 31. března 2022 nařídilo ruské ministerstvo obrany továrně ve Votkinsku zvýšit výrobu dílů pro balistické rakety Bulava. Kontrakt v objemu cca 230 milionů korun byl splněn loni.
Podnik také za prvních dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu nabral 2500 nových zaměstnanců, takže jich má 12 000. V přijímání pracovníků pokračuje, letos v květnu hledal dalších sto kvalifikovaných zaměstnanců, především obsluhu CNC strojů, soustružníky, frézařů, inženýrů, elektrikářů. Mezi srpnem 2023 a koncem roku 2024 v areálu vyrostla obří montovaná hala, ukazují snímky společnosti Planet Labs. Její základy se začaly budovat v září 2023, v březnu 2024 už stála ocelová konstrukce a loni v srpnu byla zastřešená Už v roce 2023 byla postavena menší výrobní budova.
Přesné stroje ze zahraničí
Rozšíření výroby také vyžadovalo patřičné rozšíření strojového parku. Většina objednávek na nové stroje byla podepsána v roce 2023 a dodány byly loni. Nešlo jen o ruské stroje, ale i o desítky přesných obráběcích strojů ze zahraničí v celkové hodnotě přes 11 milionů dolarů. Kromě CNC frézek a soustruhů také pece na zahřívání kovů a lisy nebo buchary pro zápustkové kování.
Peníze na rozšíření výroby šly z ruského rozpočtu pro ministerstvo průmyslu a obchodu. Příslušný dokument podepsalo v prosinci 2022.
Stroje byly dováženy přes menší zprostředkovatele, aby nebylo jasné, kdo je finální zákazník. Většina jich pochází z Číny. Z deseti smluv, které se podařilo rozkrýt, je osm na dodávky z Číny, v jednom případě čínské továrny s tchajwanským vlastníkem.
Část dodávky v objemu 2,5 milionu dolarů na základě objednávky z května 2023 zprostředkovala uralská společnost, která prodává stroje do továren. Zajistila dva typy importované strojů.
Jedním je CNC frézovací centrum pracující ve třech osách VL-12i od tchajwanské společnosti Ecom Precision Machinery, které používá japonský systém numerického řízení Fanuc. Dodáno bylo v lednu 2024. Tchajwanskou CNC frézku dodala čínská společnost Zhangzhou Donggang Precision Machiner. Kyiv Independent kontaktoval jak tchajwanského výrobce, tak čínského zprostředkovatele, ale ti neodpověděli.
Šest pětiosých frézovacích CNC center GX-650 od společnosti Shenyang Foundation Stone Trade s řídicícm sytsémem od Fanucu dovezla společnost ITC Newton. Sedmnáct CNC soustruhů CK5116 vyrobila čínská společnost WMT CNC, devět jich šlo přes ruskou 1. konstrukční společnost (kontrakt byl na dva miliony dolarů) a dalších osm přes uralskou společnost. Čínské soustruhy mají numerické řízení nejen od čínské firmy Huazhon, ale i od japonské společnosti Fanuc a německého Siemensu.
Ukrajinská organizace Security Council of Ukraine v nezveřejněné zprávě uvedla, že díly z titanu používané na tělo ovládací plošky a spalovací komory a výtokové trysky raket Iskander pocházejí z Číny. Největší ruský producent titanu VSMPO-AVISMA má v Pekingu pobočku VSMPO Tirus, která dováží do Ruska titan.
Hrozba nejen pro Ukrajinu
Rozšiřování továrny ve Votkinsku je hrozbou nejen pro Ukrajinu. „Jars a Bulava, které mohou nést jaderné hlavice, nejsou určené na Ukrajinu, ale na Washington, New York a další americká nebo evropská města, uvedl šéfredaktor ukrajinského portálu Defense Express.
Protože je do výroby Iskanderů zapojeno deset firem, musely kapacity navýšit i ony, upozorňuje Kyiv Independent.
Jeho článek potvrzuje obvinění ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že navzdory sankcím západní firmy dodávají nebo se podílejí na dodávkách strojního zařízení, které se používá v ruských zbrojovkách.
