Článek
Až elektrizující napětí mezi oběma zeměmi spustil začátkem listopadu výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, která prohlásila, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat vojenskou reakci.
Následky jejích slov na sebe nenechaly dlouho čekat. Čína vydala varování pro své občany, aby zvážili cestu do Japonska. Aerolinky záhy zaznamenaly obrovské množství zrušených letenek.
Více než 10 těchto čínských dopravců nabídlo zpět peníze na trasách směřujících do Japonska do 31. prosince, přičemž jeden analytik letecké společnosti odhadl, že již bylo zrušeno kolem 500 tisíc letenek, informuje agentura Reuters.
Připomíná také, že cestovní ruch představuje přibližně 7 procent celkového hrubého domácího produktu Japonska, čtvrté největší ekonomiky světa.
A ve středu přišel další pomyslný výboj. Čína informovala Japonsko, že zakáže veškerý dovoz japonských mořských plodů. A to je pro Tokio značný problém. Čína je totiž jedním z jeho největších odběratelů.
Zákaz dovozu mořských plodů z Japonska ovšem už v minulosti existoval, například od srpna 2023 Čína zavedla zákaz u všech japonských vodních produktů poté, co Japonsko začalo vypouštět upravenou vodu z jaderné elektrárny Fukušima.
Před tímto zákazem byla Čína největším japonským odběratelem hřebenatek a významným dovozcem mořských okurek. Opětovný zákaz bude bolestivou ranou pro mnoho společností, které se chtějí vrátit na trh, jenž dříve tvořil více než pětinu všech japonských vývozů mořských plodů.
Současná situace má vliv i na výnosy desetiletých japonských státních dluhopisů, které vystoupaly na nejvyšší hodnotu za posledních 17 let. Investoři totiž spoléhají na to, že nová vláda představí mnohem větší balík vládních výdajů, než se původně čekalo.
„Dnes to může být přehnaná reakce, ale trh jasně vidí, že vláda bude muset vydávat dluhopisy s delší splatností, aby financovala své výdajové plány,“ řekl pro deník The Financional Times Shoki Omori, hlavní stratég oddělení ve společnosti Mizuho.
