Článek
Generál Anthony Cotton, velitel amerického strategického velení, v březnu informoval americký Kongres, že nařízení čínského vůdce Si Ťin-pchinga, aby čínská armáda byla do roku 2027 připravena obsadit Tchaj-wan, vedlo k posílení jaderných zbraní, které lze odpálit ze země, vzduchu i moře, píše agentura Reuters.
Čína ovšem podle zpravodajců rozšiřuje a modernizuje své zbrojní zásoby rychleji než jakákoli jiná jaderná velmoc a podle chicagské neziskové organizace Bulletin of the Atomic Scientists nashromáždila asi 600 jaderných hlavic. Hovoří také o tom, že Peking vybudoval asi 350 nových odpalovacích zařízeních a několik nových základen pro mobilní odpalovací zařízení.
Odhaduje se, že Čína v tuto chvíli má 712 odpalovacích zařízení pro pozemní rakety, ale ne všechna jsou určena pro jaderné zbraně. Z těchto odpalovacích zařízení může být 462 vybaveno raketami, „které mohou zasáhnout kontinentální části Spojených států“, píše Reuters. Další odpalovací zařízení jsou určena pro rakety s kratším doletem, které jsou určeny pro cíle v regionu a nikoli pro jaderné údery.
Pentagon ve své zprávě dodal, že Čína bude do roku 2030 disponovat více než 1000 jadernými hlavicemi, od přesných raket s nízkým výkonem až po mezikontinentální balistické rakety s výbušnou silou několika megatun.
Nejasná doktrína
Ještě v roce 2023 Čína v rámci své národní obranné politiky hovořila o tom, že za žádných okolností jako první nenasadí jaderné zbraně. Tato politika zahrnuje také slib, že Čína nepoužije ani nebude hrozit použitím jaderných zbraní proti státu, který není jadernou velmocí.
Tento závazek ovšem ve své výroční zprávě zpochybnil Pentagon, uvedla agentura Reuters, podle níž se v dokumentu amerického ministerstva obrany píše, že navzdory veřejnému postoji Číny její strategie „pravděpodobně zahrnuje možné první použití“ jaderných zbraní v reakci na konvenční útoky, které ohrožují životaschopnost jejích jaderných sil, velení a řízení nebo které se blíží účinku jaderného úderu.
Peking by také pravděpodobně zvážil první použití jaderných zbraní také v případě, kdy by konvenční vojenská porážka na Tchaj-wanu „vážně ohrozila“ přežití komunistického režimu, uvedl Pentagon ve zprávě zveřejněné na konci loňského roku.
Čínské ministerstvo obrany uvedlo, že se staví proti „jakýmkoli pokusům o zveličování takzvané ‚čínské jaderné hrozby‘ ve snaze očernit Čínu a úmyslně uvádět mezinárodní společenství v omyl“.