Článek
Ačkoliv si na čínskou těžbu v exkluzivní ekonomické zóně Tchaj-wanu vedení ostrovní země stěžovalo až nyní, podle amerického think-tanku Jamestown Foundation jsou těžní věže v oblasti pravděpodobně už pět let a všechny je vlastní Čínská národní pobřežní ropná společnost. Zprávy o nich se ale ve světových médiích objevily až v posledních dnech, uvádí deník The Guardian.
Mluvčí úřadu tchajwanského prezidenta Laj Čching-teho Karen Kuová proto ve středu vyzvala Peking, aby své činy „jasně vysvětlil a okamžitě ukončil nelegální nasazovací a vykořisťovací aktivity v ekonomických vodách zemí regionu, včetně Tchaj-wanu“. „Toto nejen porušuje mezinárodní právní normy jako je Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, ale též to vážně podrývá mezinárodní pořádek a představuje to nejistá rizika pro regionální stabilitu,“ uvedla Kuová.
Podle expertů je těžba součástí běžného postupu Pekingu, který si kontrolu nad územím, o které se pře se sousedními zeměmi, zajišťuje kombinací vojenské a komerční aktivity. Naopak považují za překvapivé, že se k ní Tchaj-wan pět let nevyjádřil, ačkoliv mu těžba probíhá prakticky pod nosem.
Na druhou stranu analytici uvádějí, že Tchaj-wan má jen velmi omezené možnosti, jak proti těžbě zakročit. Ačkoliv se totiž Kuová ohání úmluvou OSN, Tchaj-wan kvůli svému politickému statutu není jejím signatářem a nemá tak nárok na arbitráž. Zároveň Tchaj-pej nedisponuje dostatečnou námořní silou, aby mohla zakročit touto cestou.
Na podobnou čínskou aktivitu ve svých vodách si minulý měsíc stěžovalo i Japonsko a v minulosti přišly podobné stížnosti i ze strany Vietnamu a Jižní Koreje. Pro Tchaj-wan by tak mohla představovat naději koordinovaná odpověď s případným zapojením i dalších zemí v regionu, které mají s Čínou územní spory, jako jsou například Filipíny.
