Článek
Bílý dům listu The Washington Post neposkytnutí vojenské pomoci zdůvodnil tím, že balíček ještě nebyl finalizován. Podle dvou osob obeznámených s podobou pomoci by měla zahrnovat mnohem nebezpečnější zbraně než dosavadní pomoc. Ta většinou nabízí Tchaj-wanu zbraně pro asymetrický konflikt s moderně vyzbrojenou Čínskou lidovou republikou.
„Dát nohu z plynu by v tuto chvíli bylo špatně,“ řekl k případnému zrušení pomoci bývalý představitel Pentagonu Dan Blumenthal.
Čína pořádá několikrát ročně manévry u Tchaj-wanu, kdy se k němu letadla včetně strategických bombardérů schopných nést jaderné zbraně přibližují ze všech stran. Čínský prezident Si podle amerických zpravodajských služeb i amerických vojenských složek nařídil Lidově osvobozenecké armádě, aby zmodernizovala své síly do té úrovně, že bude v roce 2027 schopna Tchaj-wan obsadit. Rozvědka zdůraznila, že do konce roku 2027 mají být čínské síly schopny dobýt ostrov, nikoli že ten rok začne invaze.
Spojené státy dlouhodobě vojensky pomáhají Tchaj-wanu, který Čínská lidová republika považuje za svou součást. V posledních patnácti letech americká vojenská pomoc Tchaj-wanu stoupala, jak Čína modernizovala svou armádu a začala důrazněji dávat najevo, že ostrov je její součástí.
Kongres umožňuje americké administrativě každý rok poslat na Tchaj-wan vojenskou pomoc ve výši miliardy dolarů. Administrativa Joea Bidena schválila před koncem mandátu pomoc ve výši 571 milionů dolarů.
Asymetrická válka
V takovém konfliktu se liší obě strany svými vojenskými silami. Aby měla slabší strana šanci porazit tu silnější, volí odlišnou taktiku než technologicky a organizačně lépe vybavený protivník. Cílem slabší strany je vyčerpat síly silnějšího protivníka například teroristickými akcemi.
Trump chce, aby si zbraně Tchaj-wan kupoval
Donald Trump je však přesvědčen, že prosperující Tchaj-wan si může zbraně kupovat, což si myslí i někteří demokratičtí kongresmani. Tchaj-wan míní v příštím roce vydat 3,3 procenta HDP na obranu a výdaje dále zvyšovat na pět procent. USA však chtějí, aby to bylo deset procent.
V srpnu se už američtí a tchajwanští představitelé shodli na prodeji zbraní za několik miliard dolarů, jenomže jde o zbraně pro asymetrické vedení války, jako jsou drony a střely a také senzory ro monitorování pobřeží. Jejich dodání navíc může trvat několik let. I při nákupu zbraní za vlastní je podmínkou souhlas americké administrativy.
Tchaj-wan pořád čeká na dodávky protilodních střel Harpoon a letadel F-16, které už byly schváleny v době prvního mandátu Donalda Trumpa.
Nejasné americké výroky
Spojené státy od vlády Baracka Obamy opakovaně uvádějí, že hlavním soupeřem USA je ČLR. Právě soustředěním na Čínu zdůvodňují, že se Evropa musí o svou bezpečnost postarat sama. Americký ministr obrany Pete Hegseth, který jednal v září se svým čínským protějškem admirálem Tongem Ťunem řekl, že USA netouží po konfliktu s Čínou ani nechtějí změnu režimu v lidové Číně a „škrtit ji“.
Donald Trump vede s Čínou celní válku a chce po evropských členech NATO, aby na Čínu uvalili vysoká cla, protože kupuje ruskou ropu. I americké firmy, jako Apple, však přesunuly výrobu do Číny.
Jednání o clech dále pokračují, i když bez výsledku, uvedla CNBC. Tento týden se dostala cla do pozadí kvůli otázce dohody o TikToku. Pondělní madridské jednání mezi ministrem financí Scottem Bessentem a americkým zmocněncem pro obchod Jamiesonem Grierem na jedné straně a čínským vicepremiérem Che Li-fengem a vyjednavačem Li Čcheng-kangem jsou už čtvrtou bilaterální schůzkou za čtyři měsíce. Jednání vyostřily spory o výrobce čipů.
